Tato diplomová práce předkládá ucelený přehled o izolačních materiálech polymerníhoa kompozitního charakteru, které se používají jako primární izolace kabelů či jako materiálpro jejich opláštění. Dále poskytuje fyzikálně chemické principy během vzniku vazebu síťovaných termoplastů zvlášť se zaměřením na nízkohustotní XLPE síťovaného pomocívinyltrimethoxysilanu.Druhá část této práce podává přehled o nejpoužívanějších technologických postupech prosíťování LDPE, které je užíváno vkabelovém průmyslu.Třetí část je zaměřena na hledání nových způsobů stanovení úrovně síťování, které jsouporovnávány skonvenčními metodami, jako je extrakční metoda dle ASTM D2675-11a ČSN EN 579
Právě rovnoměrné namotání celé délky vyrobeného kabelu snižuje
přístupnost vlhkosti nižších vrstev závitů, což může být jeden hlavních faktorů, které
ovlivnily rozdílné výsledky jednotlivých vzorků, které byly dodány pro vyhotovení
experimentální části této práce.
. Již důvodu nízké četnosti opakování zkoušky
extrakce materiálu poměrně vysokých hodnot gelové složky jednotlivých podskupin
by bylo pro jisté potvrzení těchto závislostí zapotřebí experiment zopakovat nejlépe
s laboratorně zesítěným polyetylenovým materiálem.
Na základě předložených teoretických znalostí dosti pravděpodobné, užití FTIR
pomocí metodiky naznačené podkapitole 3.Analýza úrovně síťování kabelové izolace Michal Čermák 2012
89
Závěr
Ztížené podmínky analýzy vlivem odlišnosti jednotlivých vzorků podskupinách bylo
pro vyhotovení této práce určité míry pozitivem než negativem, jelikož ukázalo, že
i při zhoršených vstupních podmínkách možné pomocí stanovení teploty přechodu dojít
ke statisticky významným korelacím velikostí gelové složky zkoumaných skupin, čemuž
u ostatních vyšetřovaných parametrů nedošlo. Expozice takovým druhem záření před průchodem kabelu vodní lázní
by mohla být dostatečná akcelerování síťovacího procesu hned samém začátku výroby
kabelu. dost pravděpodobné, během ozařování izolace vodní lázni může dojít nejen
k ionizaci vody, která podílí síťovací reakci, ale také dodání určitého množství
energie, která určité míry mohla snížit reakční práh vazeb mezi naroubovanými
silanovými sloučeninami.
Jeden vedlejších závěrů, který vznikl během vyhotovení této práce, je, zdali nebylo
vhodné přezkoumat vliv mikrovlnného záření, zdroje velmi tvrdého ultrafialového záření
na časně extrudovaný materiál pomocí experimentu, jenž odpovídal podmínkám
za extruzní hlavou. Zde však nastává problém dostupnosti
přípravku, který byl schopen toto prostředí vytvořit.1, mohlo vést velmi kvalitní rychlé
metodě určení stupně síťování polymerních směsí.
V závodě, kterém byly vzorky vyrobeny, nejčastěji užívá metoda síťování parné
lázni, kdy celá vyrobená délka kabelu namotaná válec exponuje prostředí zvýšené
teplotě vlhkosti. Pro vytvoření případné metodiky
stanovení síťování pomocí dynamické mechanické analýzy bude také zapotřebí vyšetřit
obecnost použití takové metody jiných polymerních materiálů směsí. Další možných faktorů, který mohl podílet vzniku
odlišností jednotlivých vzorků podskupinách, může být zanesení chyby během výrobního
procesu, jelikož byly vzorky vyráběny během optimalizace výrobní linky daného závodu.5. Přidáním tohoto meziprocesu mohlo zlepšit homogenitu
síťování celé délce kabelu také určité míry zkrátit procesní čas výroby
