Tato diplomová práce předkládá ucelený přehled o izolačních materiálech polymerníhoa kompozitního charakteru, které se používají jako primární izolace kabelů či jako materiálpro jejich opláštění. Dále poskytuje fyzikálně chemické principy během vzniku vazebu síťovaných termoplastů zvlášť se zaměřením na nízkohustotní XLPE síťovaného pomocívinyltrimethoxysilanu.Druhá část této práce podává přehled o nejpoužívanějších technologických postupech prosíťování LDPE, které je užíváno vkabelovém průmyslu.Třetí část je zaměřena na hledání nových způsobů stanovení úrovně síťování, které jsouporovnávány skonvenčními metodami, jako je extrakční metoda dle ASTM D2675-11a ČSN EN 579
Obecně tento materiál velmi odolný vůči kyselinám, hydroxidům olejům.5 Termoplastické izolační látky
Jedná organické makromolekulární látky specifické tím, dají opakovaně uvést
do plastického stavu, aniž došlo znatelné degradaci materiálu.
1.1 Polyvinylchlorid
Polyvinylchlorid (PVC) jedním nejvíce užívaných termoplastických polymerů vůbec.1.Analýza úrovně síťování kabelové izolace Michal Čermák 2012
22
podmínkami.
Dochází postupnému měknutí fáze, kdy polymer viskózním stavu. Proto pláště kabelů obsahující složku
SI nanáší dodatečná vrstva kompozitního charakteru, nejčastěji jedná opředení skelným,
polyesterovým aramidovým vláknem napuštěným pryskyřicí. Siloxanová vazba však způsobuje vyšší měkkost ohebnost SI,
což způsobuje podstatně horší odolnost vůči otěru vůči přetržení porovnání ostatními
elastomery používanými kabelovém průmyslu. Tyto směsi podstatně vylepšují původní mechanické elektrické vlastnosti
PVC. [21]
. [19] Mezi nejčastějšími materiály pro izolování nebo oplášťování kabelů jsou
následující polymery. [19] [21] Typ změkčovadla jeho
koncentrace významně ovlivňuje jak elektrické, tak mechanické vlastnosti PVC, což názorně
ukazuje následující tabulka 1.5. Pracovní
teploty PVC mohou být °C. Během ohřátí těchto
materiálů dochází změně stavu struktury, která definována skelným přechodem Tg. závislosti provozních požadavcích cenové relaci se
vybírá vhodný typ poměr změkčovadla základnímu materiálu. Některé modifikace jsou schopny pracovat při
teplotách blížících 250 °C. [18] Další funkčně zajímavou modifikací organosiloxanů
je metylvinyl silikon (VMQ), který vyznačuje velkým rozsahem provozních teplot od
-100 300 velmi dobrými elektroizolačními vlastnostmi. Tato vrstva podstatně
zlepšuje výsledné mechanické vlastnosti kabelu. tomto stavu
mohou být zpracovány lisováním nebo vytlačováním požadovaného tvaru. tohoto důvodu jsou
termoplastické izolační materiály lépe recyklovatelné, než tomu jiných polymerních
materiálů.
1. Při ochlazení
dochází opětovnému ukotvení mřížky tím materiál tuhne. Pracovní teploty pro tento materiál jsou podstatně širší, než ostatních
elastomerů, rozsahu 180 °C. [11] PVC poměrně stálý, vodě odolný materiál, který lehce vytváří směsi různými
jinými materiály.
Nejen proto zastoupen také jako izolační materiál oblasti kabelového průmyslu, zvláště
pak jeho měkčená modifikace užívaná pro oplášťování kabelů tvorbu speciálních mezivrstev
kabelů. Pro zlepšení těchto vlastností byl vyvinut
platinou tvrzený silikonový kaučuk, který krom vlastností také výjimečnou odolnost
vůči přetržení vzniku mikrotrhlin
