Poznámky redaktora
Cílová teplota (300, 500, 700 900°C)
byla udržována ještě další tři hodiny, pak byla
pec vypnuta. Povlak zasychal
při normální teplotě. Oddělit tyto složky se-
be poměrně složitá záležitost, která reál-
ném zařízení obtížně stanovuje. Cílem bylo porovnat obě
plochy dlouhodobém provozu. Tloušťka suché vrstvy byla
cca 150 μm.allforpower. Vybrané kompozitní systémy (viz tab. Povrchová teplota vzorku
byla během celého měření snímána termovizní
kamerou A320. Není vidět žádné
poškození. SEM snímky vzorku S04 (práškové železo) vypáleného různé teploty
Obr.2. Vzorky (S04) byly vypalovány labora-
torní muflové peci. Měření spektrální emisivity
Byla použita přímá porovnávací vysokote-
plotní FTIR metoda (infračervená spektrometrie
s Fourierovou transformací) [21, 22, 23].
Nástřik povlaku byl proveden jeden šot (desku)
přehříváku III. 5a).
3. Teplota páry na
vstupu přehříváku III komoře PK6 byla
měřená provozním teploměrem. 3). Pro její přesné stanovení byl na
polovinu každého vzorku nanesen referenční po-
vlak ZYP Coating Cr2O3 známou teplotní závi-
slostí pásmové emisivity změřenou spektrální
emisivitou. Vyvedení termočlánků neotápěného prostoru kotle (a), umístění modulů (b)
(a) (b)
Obr. Základní úlohou
bylo stanovení tepelného toku jednotlivých
trubek teplosměnné plochy.5.
Míchací nádoba byla vybavena ultrazvukovou
sondou.Technologie materiály Technology and Materials Технологии материалы |108
04/2012 www.4. Vypalování začalo při poko-
jové teplotě teplota byla zvyšována 5°C za
minutu.
Měření povrchových teplot jednotlivých vý-
stupních trubek přehříváku III bylo provedeno
v neotápěném prostoru mezistropu kotle, před
vstupem trubek přehříváku komory PK7 (viz
obr. Pro účely měření
efektivity povlaku jeho vyhodnocení bylo měření
na vstupní komoře doplněno nezávislé měření
VŠB-TU Ostrava.1. Příprava vzorků pro provozní měření kotli
Pro provozní měření byl vybrán kotel G230. Měření přenosu tepla kotli
Přenos tepla vždy složen složky radiační,
konvekční kondukční. Lze předpokládat, že
větší přestup prostup tepla projeví vyšší tep-
lotou páry výstupu trubky.cz
Předem připravené směsi plniv byly vpra-
veny vodného roztoku pojiv. Povrchové teploty trubek byly měřeny po-
mocí termočlánků typu „K“ průměru 0,5 mm
Obr. pomocí této metody jsou částice pl-
niv stejnoměrně rozptýleny vzniklé suspenzi.7–Relativníspektrálnízávislostemissivityměřenýchvzorkůvůčiemisivitěreferenčníhopovlakuproteplotu750°C
. 3)
byly jednotlivé trubky nanášeny pomocí štětce
(viz obr. Byl zdokumentován
stávající stav (viz obr. Výsledkem pak absolutní spek-
trální průběh emisivity všech měřených vzorků
v rozsahu měřených teplot.
2.
2. Spektrální závislost vyzařování jednot-
livých povlaků substrátu byla rozsahu teplot
400 980°C měřena proti černému tělesu na-
stavenému teplotu shodnou povrchovou tep-
lotou vzorku. Ohřev
vzorků byl realizován 400W vláknovým laserem
se skenovací hlavou.
3. Proto bylo roz-
hodnuto provést měření reálném zařízení
a porovnat výsledky plochy ošetřené emisivním
povlakem neošetřené. jeden šot byl poté opí-
skován. Poté byl povlak analyzován pomo-
cí skenovacího elektronového mikroskopu
SU6600, Hitachi (SEM) rentgenového difrak-
tometru X-Ray Difractometer X'Petr PRO MPD
a PANalytical (XRD). Při chladnutí kotle byly všechny
šoty omyty tlakovou vodou.2.
Vzniklá suspenze byla vzduchovým stříkáním
nanesena ocelové terčíky. METODY MĚŘENÍ
3. Správné dispe-
rgaci částic bylo napomáháno ultrazvukem. Testování teplotní stability
Na obrázku jsou fotografie všech vzorků
po vypálení teplotě 500°C. Jelikož vzorek S04 obsahoval železo,
byl podroben podrobnému zkoumání tepelné
stability
