První měsíce nového roku 2012 uplynuly rychleji, než jsme si možná představovali. Vydali jsme první číslo All for Power věnované z velké míry dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce, připravujeme se na konferenci Waste to Energy 2012 (29. března) a na konferenci Elektrizační soustava, kterou pořádáme 5. června 2012 v hotelu Novotel. Někteří z občanů se připravují na konec světa, který by měl podle Mayského kalendáře nastat dne 21. prosince… A když náhodou konec světa nenastane, spokojímese s tvrzením: „Ještě jsme dostali šanci!“ Nevím, na čem stavěli svou teorii Mayové, ale ...
Poznámky redaktora
Frisch pomocí kapkového modelu jádra spočítal,
že při jednom štěpení uvolní 200 MeV, což
přepočítáno gram rozštěpeného izotopu
235U lépe představitelných jednotkách činí asi
24 tisíce kilowatthodin. považován
za průkopníka oblasti radioaktivity radiochemie, kte-
rého Glenn Seaborg označil otce jaderné chemie. Nobelova
cenabylapřisouzenavroce1944jenOttoHahnovi,
Otto Hahn
(8. Samozřejmě vše nej-
přísnějšího utajení.
Podnícen prvními Fermiho pracemi začal na
„uranovém problému“ pracovat Berlině zkušený,
56letý radiochemik, profesor Otto Hahn svou
ještě rok starší dlouholetou spolupracovnicí Li-
sou Meitnerovou, níž před lety objevil celou řadu
přirozeně radioaktivních izotopů.. Protože uran posledním devadesátým dru-
hýmprvkemnazemiexistujícím,mělbytedyvznik-
nout nový, zemi doposud nenacházející pr-
vek transuran. roce 1938 refero-
vali tomto transuranu podivnými vlastnostmi
na mezinárodním kongresu, kde byl přítomen ta-
ké Hahn. prosince roce 1946.
Vlevo jeho dlouholetá spolupracovnice Lise Meitner. Neobjevil
se jeden radioaktivní izotop, ale hned několik ra-
dioaktivních izotopů, které nebylo možno přiřadit
k žádnému tří přírodě nacházejících izotopů
uranu. Článek vyšel 11.
Na celé vzrušující cestě, kterou objevu
štěpení blížili Římě, Paříži Berlině, pozoru-
hodné to, jej měli všichni samého počátku
na dosah ruky. Je-li tomu tak, pak mělo být možné ten-
to izotop lanthanu oddělit frakční krystalizací,
tak jak odděluje příklad radium baria. Veškeré snahy jeho oddělení
vyzněly naprázdno.
Vraťme však Fermiho skupině .Současněmuselrevidovatnesprávné výsledky
svéčtyřletépráce. Zvláště zajímavou by-
la otázka, zda při štěpení neuvolňují také neu-
trony zda jich není dostatečný počet tomu, aby
se mohla uskutečnit řetězová reakce. února 1939. červen-
ce 1968, Göttingen) byl německý chemik, který roce
1944 obdržel Nobelovu cenu chemii.Jaklanthantakbariumjsouprv-
ky středu periodické soustavy prvků vznik je-
jich radioizotopů jednoduchou reakcí neutrony
objasnit nelze. Hahn
ji této emigraci pomohl obavy, ni
mohly vztahovat antisemitské zákony. Savičem. Přitom přirozeném ura-
nu tohoto isotopu 0,712 Množství neutronů
uvolňovaných při jednom štěpení změřili krátce
nato Joliot Halbanem Kowarskim Pa-
říži Fermi svými spolupracovníky USA.ledna1939,vnížsepoprvétermínštěpení
jádra objevil. Meitnerová diskutovala Hahnův článek se
svým synovcem Frischem, pracujícím Kodani
u Nielse Bohra. Obdobnou cestou jako pa-
řížská skupina, vysrážením bariem, homologem
radia, získal radioizotop, který však nedal frakč-
ní krystalizací baria oddělit. března 1879, Frankfurt nad Mohanem 28. Spolu Meitnerovou odeslal
Frisch anglického časopisu Nature práci da-
tem16. zprávu obou mladých vědců reago-
val celou svou vědeckou autoritou prohlásil
tento objev kuriosum, narážce jméno
Curie. Po-
slední pokusy byly provedeny již mimo Paříž
a Joliot svými spolupracovníky stačil ještě
prostřednictvím francouzského ústředí vědecké-
ho výzkumu deponovat Švýcarsku patenty,
v níž jsou obsaženy základní myšlenky, nichž
vychází výpočet stavba jaderných reaktorů je-
jich řízení. Berlíně zůstal sám Strass-
mannem,kterýbezvědomíHahna,přesjehoskep-
tické názory práci pařížské skupiny, začal jejich
pokusy opakovat.
Ve vědeckých časopisech přestaly být publi-
kovány články týkající uranového problému, což
neuniklo mladého sovětskému vědci Flero-
vovi, který tuto skutečnost upozornil vedení So-
větského svazu.Jaderná energetika Nuclear power Aтомная энергия |96
01/2012 www.
Lisa Meitnerová, židovka, která byla původně
rakouskou státní příslušnicí, anexi Rakouska
fašistickýmNěmeckemstalaříšskoustátnípřísluš-
nicí emigrovala srpnu 1938 Švédska.. Oba měli rovněž zkušenosti sepa-
race přirozeně radioaktivních izotopů roce
práce učinili překvapující objev. Neutrony
z první generace štěpení tomto případě moh-
ly vyvolat větší počet štěpení druhé generaci
a tak dále, proces lavinovitě rozvíjel uvol-
ňovalo při tom velké množství energie. došlo překvapení. Tato část výzkumu byla již vzhle-
dem potenciálnímu vojenskému využití utaje-
na, aby případné výsledky nedostaly ru-
kou fašistického Německa. Rovněž
v Paříži tímto problémem začala zabývat Irene
Joliotová-Curieová jugoslávským vědcem
P.
AFP_REDAKCE_01_12_R 3/23/12 5:13 Stránka 96
.cz
i těch nejtěžších prvků. Udržoval
však stále písemný kontakt informoval ji
o svých výsledcích. Toto byl jeden popudů, jehož
důsledků byl založen SSSR výzkum, který nako-
nec také vedl pod vedením Kurčatova jistým
zpožděním proti USA stavbě prvního evropské-
ho jaderného reaktoru Moskvě jeho spuštění
25. Ozařo-
váním neutrony získali vždy jádro, které bylo je-
den neutron těžší.
S obsahem svého článku, který spolu se
Strassmannem odeslali 22. ex-
perimentů vycházel průměrný počet neutronů na
jedno štěpení okolo 2,5. Když došli uranu,
předpokládali, měl vzniknout prvek stojící za
ním.
VtommělivlaboratořistarépaníMarieSklodowské
velké zkušenosti.Tisetotižneodvážiliprohlásit,žepřioza-
řování uranu vzniká radioizotop lanthanu, zatímco
Hahn, aniž dovedl vysvětlit jak možné, při-
znal, při ozařování uranu vzniká radioizotop ba-
ria. Jeho práce uranovém problému však
dostávaly čím dále tím více slepé uličky. Jeden radioizo-
topů vzniklých při ozařování uranu neutrony po-
ločasem rozpadu 3,5 hodin choval chemicky
jako lanthan.allforpower. Zájem byl zejména právě
o deuterony, které reakcích některými jádry, na
příklad lithia nebo berylia, mohly dát velká množ-
ství neutronů. Je-
jich stavba počala USA Berkeley, Evropě pak
v Paříži Francii, Zuerichu Švýcarsku, Upsale
ve Švédsku, SSSR Leningradě. Pokud bylo nestabilní, emito-
valo jeden elektron, čímž přešlo jádro prvku
stojícího periodické soustavě prvků jedno
místo vpravo ozařovaného. prosince 1938 do
Naturwissenschaften, kde vyšel ledna 1939, se
několika dopisy svěřil Meitnerové prosil ra-
du. Zcela nepovšimnuta zůstala práce
rakouské fyzičky Idy Nodack, které dlouho před
Hahnem Frischem štěpení hovořila.
Díky dlouholetým zkušenostem hlavně
proto, byli radiochemici, brzy předstihli Fermi-
ho objevili (jak roku 1939 domnívali)
několik rozpadových řad transuranů. První závěr byl, může jednat
o nový radioaktivní izotop aktinia, homolog lan-
thanu. Těžiště prací důsledku války pře-
sunulo USA, kde Fermi svými spolupracov-
níky uvedl prosince 1942 provozu první
jaderný reaktor. Když Hahn
dozvěděl, pochopil, celá čtyřletá práce jej defi-
nitivně svedla nesprávnou cestu, riskoval ce-
lou svou vědeckou reputaci, když odvážil toho,
čeho neodvážila pařížská dvojice Irene Jolioto-
váaSavič.
Francouzská skupina navrhla konstrukci ja-
derného reaktoru přirozeným uranem, němž
by neutrony zpomalovaly (moderovaly) těžkou
vodou způsoby řízení štěpné reakce. Frisch okamžitě objev Hahna
a Strassmanna aplikoval právě době Kodani
rozpracovávaný takzvaný kapkový model jádra
aprohlásilobjevobouněmeckýchvědcůzaštěpe-
ní uranového jádra. Své
výsledky konsultoval dokonce Nielsem Bohrem
z Kodaně, ani ten však nemohl nim dát žád-
né objasnění. Prostě tento radioizotop se
od lanthanu oddělit nedal.
Objev štěpení jádra pomalými neutrony se
stal výzvou dalším pracím. roce 1935 při-
brali své práci dvacet let mladšího radioche-
mika Strassmanna. Místo aktinium zaměřil na
radium, což nebyla náhoda, protože Hahn již před-
tím domníval, objevil ozařovaném uranu
některé jeho izotopy. Této záhadě začalo říkat uranový prob-
lém. Začala rodit první generace
urychlovačů, elektrostatické ale také vysokofre-
kvenční jak kruhové (cyklotrony) tak lineární.Natakovéproblémysevědavždykoncentruje
a stalo tomto případě. Joliot sta-
čil ještě zajistit pro Francii asi 120 těžké vody
z Norska (byla poskytnuta bezplatně), ale udá-
losti Francii nabyly dramatického charakteru
v důsledku obsazování německou armádou
