All for Power 2012-1

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

První měsíce nového roku 2012 uplynuly rychleji, než jsme si možná představovali. Vydali jsme první číslo All for Power věnované z velké míry dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce, připravujeme se na konferenci Waste to Energy 2012 (29. března) a na konferenci Elektrizační soustava, kterou pořádáme 5. června 2012 v hotelu Novotel. Někteří z občanů se připravují na konec světa, který by měl podle Mayského kalendáře nastat dne 21. prosince… A když náhodou konec světa nenastane, spokojímese s tvrzením: „Ještě jsme dostali šanci!“ Nevím, na čem stavěli svou teorii Mayové, ale ...

Vydal: AF POWER agency a.s., Praha

Strana 92 z 184

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.







Poznámky redaktora
Tímto způsobem byla měřena intenzita záření podivem, jakých výsledků dosahovali tehdejší fyzikové těmito, dnešního pohledu ar- chaickými mnohým dnešním fyzikům zcela ne- známými přístroji, výsledků, nimž dnes použí- váno špičkové elektroniky. začněme nejdříve základu tím, podle pana profesora stálo rozvojem jaderné energetiky čili objevu radioaktivity štěpení uranového jádra (jde výběr knihy Život mezi atomy, kterou vydalo ÚJV ŘEZ nejen 90. výročí založení ústavu). Spojnice místa do- padu částice alfa zlatou folii místa stínítku, na kterém objevil světelný záblesk (scintilace) určuje směr, kterým částice rozptylu po- hybuje, tedy úhel, který částice alfa při průchodu zlatou folií odklonila. Pouze geniální vědec, jakým byl Rutherford, mohl takový experiment správně interpretovat matematicko- fyzikálně vyhodnotit. K registraci záření bylo možné použít fotogra- fických emulsí, nichž působením záření dochá- zelo exponování podobně, jako při jejich ozařo- vání viditelným světlem nebo rentgenovým záření. K měření ionizace vzduchu, které dochází prů- letem elektronu nebo částic alfa případě záření gama elektronů uvolňovaných při interakci tohoto záření elektronového obalu atomu) bylo běžně používáno vláknových nebo kvadrantových elek- trometrů. Studi- em radioaktivity byla zjištěna pravidla, kterými se přechody jednoho prvku druhý řídí, zda tyto pře- chody jsou doprovázeny emisí částic beta nebo alfa, byl objeven rozpadový zákon, zjištěny tři ra- dioaktivní řady počínající uranem, jejichž členy přecházejí postupně jeden druhý.Vroce1911všakzveřejnilErnestRutherford výsledky studií rozptylu částic alfa při průchodu tenkou zlatou folií, provedených jeho popudu Marsdenem.cz Jadernáfyzikajevědoudvacátéhostoletí,ikdyž za její počátek možno pokládat objev přirozené radioaktivity uranových solí Henri Bequerelem v roce 1896. Chemická povaha prvku pevně dána jen nábojem jeho jádra, který přirozeně radioak- tivních prvků samovolně mění při emisi elektronu Vybíráme knihy Čestmíra Šimáně – „Život mezi atomy aneb jak to vše nás jinde začínalo Loňské setkání profesorem Čestmírem Šimáně kolegu Norberta Tušu, který byl rozhovoru taktéž přítomen, inspirovalo myšlence věnovat se dílu práci tohoto zakladatele české jaderné energetiky obšírněji. Tento objev další objevy nových radioaktivních prvků manžely Marií Pierrem Cu- rieovými prokázaly, některé přírodě existující prvky mohou samovolně přecházet jeden druhý za emise záření gama, beta alfa. Celkový náboj kladné substance semuselrovnatcelkovémunábojivšechelektronů, aby bylo dosaženo elektrické neutrality atomu na- venek. V pracích tehdejšího období pojem ato- mového jádra vůbec nevyskytuje. Profesor Čestmír Šimáně AFP_REDAKCE_01_12_R 3/23/12 5:12 Stránka 90 .Jaderná energetika Nuclear power Aтомная энергия |90 01/2012 www. těchto výsledcích ohromil fakt, že některé částic alfa odrážejí pod velkými úhly jakoby velmi těžkého, kladně nabitého centra průměru okolo 10-12 cm, více než deset- tisíckrát menšího než průměr atomu zlata. Toto hmotné ná- bojové centrum bylo nazváno jádrem teprve od tohoto okamžiku můžeme plným právem hovořit o jaderné fyzice. Teprve objevu atomového jádra bylo možno záření alfa tvořeného částicemi alfa ztotožnit proudem jader prvku helia. Takovým způsobem lze dobře ur- čit místo dopadu částice alfa. Podle nové představy prakticky celá hmotnost atomu byla soustředěna v jeho jádru, protože každý elektron jeho obalu má hmotnost 837 menší než kolik činí hmot- nost protonu, jádra nejlehčího prvku zemi vo- díku. narozeninám pana profesora, ale 50. Rovněž pro řa- du radioaktivních prvků byla změřena rozpadová konstanta, které závisí rychlost přechodu jed- noho prvku druhý. tom- to malém objemu pak soustředěna veškerá hmota kladný náboj atomu. vše období, kdy atomové jádro ještě ne- bylo objeveno.allforpower. Záření beta tvořeno proudem částic beta, ztotožněných tehdy již známými elektrony. Když Rutherford měření rozptylu částic alfa zlatých foliích Mars- denovi zadával, netušil, jak převratnému objevu tento jednoduchý experiment povede. tenkrát bylo experimen- tálně zjištěno, tuto rychlost nelze žádnými vnějšími zásahy změnit, rozpadová konstanta je konstantou absolutním slova smyslu, podle níž lze dokonce identifikovat člen rozpadové řa- dy. Částice alfa při dopadu stínítko vy- volá světelný záblesk pozorovatelný tmě mikro- skopem, poté oko pozorovatele odpočine od denního světla. K tomuto převratnému objevu Rutherfordovi a jeho spolupracovníkovi stačil slabý, přirozeně radioaktivní preparát emitující částice alfa, tenká zlatá folie tak zvaný spinthariskop. roku 1904 převládala atomu představa Thomsona, podle které měl být atom koulí spojitě vyplněnou kladně nabitou substancí, které plavou záporně nabité elektrony. po- dobné, jako někdo snažil určit rozměry bran- káře fotbalové brance poměru počtu zásahů do jeho těla poměru počtu zavázanýma očima vystřelených míčů, které jej minuly, těch, které jej zasáhly odrazily pod velkým úhlem. Gama záření elektromagnetického charakteru, stejného jako rentgenové záření. Toto velmi jednoduché zařízení sestává stínítka pokrytého sirníkemzinečnatým,tenkrátnazývanýmSidotovým blejnem. Model Thomsona byl nadále neudržitelným. Tento druh registrace tenkráte ještě neumožňoval rozlišovat emulsi stopy drah jednotlivých částic. Objev atomového jádra radikálně změnil představy stavbě atomu. pravděpodobnosti, jakou k takovým velkým odklonům dochází, jest po- měru počtu velkých odklonů odklonům velmi malé úhly, lze pak vypočíst, jak veliká částice alfa objekt, kterého odrazí. velké úhly se může částice alfa odklonit jen tehdy, jestliže se srazí částicí srovnatelnou velikostí podstat- ně větší hmotnosti