Zákaz
níci hedgeových fondů, měnoví
spekulanti obchodní společnosti
se svého nového připojení
nemohou dočkat.
Prvním telefonním podvodním kabelovým spojem stal spoj San Franciska Oaklandu
v roce 1884.
Zdroj: Creative Commons
Spojení bylo komerční jeho cena
se pohybovala kolem 100 USD
za slov. Délka spojů může
dosahovat desítky kilometrů,
ovšem celistvý optický kabel
takové délky nelze vyrobit, proto
se kabely spojují, přímo na
palubách pokládacích lodí.PODMOŘSKÉ KABELY
Od medi sklu
První pokus podmořské telegrafní spojení kontinentální Evropy Británie proběhl srpnu roku
1850.
O čas peníze jde době elektro
nických burzovních transakcí jako
nikdy předtím.
KABELU NESMÍ NIC STÁT
Jedno mají satelity společné -
kabely mořském dně, stejně
jako složitá zařízení oběžné
dráze, nelze bez větších nákladů
modifikovat, udržovat ani jakkoli
upravovat. Jednalo jen jednoduchý měděný kabel, izolovaný gutaperčou (průhlednou gumou
z přírodní suroviny). 1), spuštěný roku 1956, měl kapacitu
36 nezávislých hovorů najednou. Spoj byl
obnoven roce 1866, kdy byla rychlost již osm slov minutu. Na
takovéto vzdálenosti také třeba
počítat značným útlumem
signálu, proto optické trasy
zhruba každých „při-
vařují“ takzvané opakovače, které
signál trase průběžně zesilují. Aby omezilo
riziko přetrhnutí při mechanickém
A-Z ELEKTRO
.
První mezikontinentální podoceánský kabelový spoj byl mezi Kanadou Irskem zprovozněn na
pouhých dní roce 1858 měděným vedením. Před tím byl zprovozněn roce 1984 první optický
spoj kratší vzdálenost (Belgie Velká Británie). Hibernia, která
si toho vědoma, také připo
jení prostřednictvím Hibernian
Expressu bude účtovat padesátiná
sobek stávajícího tarifu.
Mike Saunders, viceprezident
obchodního rozvoje Hibernia
Atlantic, neskrývá nadšení.
Na kabelu tvoří jakousi bouli,
která cca 2,5 dlouhá má
průměr cm. Kabel TAT-1 (Transatlantik No. Trasa, kudy kabel
vést, nejprve pečlivě zmapo
vána, aby maximalizovala
ochrana položeného kabelu. Tomu také odpovídá
jejich skladba (viz obrázek).
Pomocí zmapované trasy se
určuje, kde použije který typ
kabelu vyšším nižším stup
něm ochrany). Tento pokus posloužil získání licence pro propojení kontinentu Británie
v příštím roce, kdy byl použit již důkladně izolovaný kabel. stávající spojení
přes Atlantik skýtá impozantní
kapacitu 640 Gbit/s, přičemž
jeho vlastník provozovatel letos
hodlá zprovoznit kabel Hibernian
Express přenosovou kapacitou
8,8 TBps (terabitů sekundu). Absolutním časovým limi
tem pro zaoceánskou komunikaci,
nebo jakýkoliv přenos vůbec, je
rychlost světla, které cestu mezi
zmíněnými metropolemi překoná
řádově desítky milisekund.
Aby dosáhli této rekordní kapa
city chystaného připojení, inženýři
britské společnosti Global Marine
Systems, která kabel pokládala,
půldruhého roku jen plánovali,
kudy kabel vůbec potáhnou. Jeho kapacita
byla 280 Mbit/s (až 000 telefonních kanálů).
Tyto opakovače napájí někdy
i 5000 stejnosměrného napětí,
které kabelem rovněž prochází. Jenže
kdosi spočítal, výhoda pouhé
jedné milisekundy pro velký
hedgeový fond (ano, ten takřka
neregulovaný, zaměřený rizi
kové transakce) hodnotu 100 mili
onů dolarů ročně. Výrazný pokrok přinesly kabely nové generace elektronickými zesilovači
používající frekvenční multiplex.
Pokládka kabelů dna oce
ánů vyžaduje lodě speciálním
vybavením. Nad prohlášením
společnosti Hibernia, touto
kapacitou zkrátí dobu přenosu
o osm milisekund oproti stávají
címu nejrychlejšímu kabelu, by
leckdo jen pokrčil rameny. Poslední měděný transatlantický kabel TAT-7, položený dno
v roce 1978, disponoval kapacitou 4000 telefonních kanálů, kterou jeho provozovatel zvýšil na
10 500 kanálů.
Na zřeteli měli pochopitelně co
nejkratší trasu, jíž nakonec dosáhli
tak, drželi leteckých koridorů
mezi Londýnem New Yorkem
(průběh mořského dna jim tom
nebránil). Dosažená rychlost byla slov hodinu. Kabel dlouhý 6021 km
je 498 kratší než nejkratší
dosavadní vedení díky tomu
nabídne osm procent rychlejší
spojení.
Pouhou třetinu tohoto času navíc
pak vyžaduje spínání, zesilování
a další procedury nezbytné pro
spojení.
Další transatlantický spoj TAT-8 byl již realizován optickými vlákny, roku 1988
