Záložní zdroj (UPS)

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Tato diplomovápráce se zabývá nepřetržitými napájecími zdroji(UPS)a s nimi spojenou problematikou záložního napájení při neočekávaných výpadcích elektřiny. Začátek práce se věnuje omezením dodávek elektřiny, jejich příčinám anásledkům. Dále pak pokračuje stručnou historií UPS a následně také rozlišením jednotlivých architektur záložních zdrojů. Nechybí ani popis energetickýchzdrojů jakými jsou akumulátory, setrvačníky nebo palivové články. Část práce popisuje ...

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Petr Mrázek

Strana 15 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
energie Výpadek dodávky elektrické energie většího rozsahu při poruše přenosové, respektive distribuční soustavy blackout byl již částečně popsán kapitole výše spolu možností zmírnění jeho následků, které mohou mít velmi vážný dopad průmysl, ekonomiku, zdraví a někdy také lidské životy. Chytré sítě, jež mohly následky těchto stavů eliminovat, však nejsou doménou pouze Spojených států. energie dodávané nejen objektům kritické infrastruktury ale domácnostem (alespoň omezené míře), třeba pro případ krize umožnit vznik veřejných ostrovních provozů založených na produkci elektřiny místních zdrojů, nejčastěji právě tepláren.15 od evropské elektrizační soustavy pokrytí poptávky vlastní výrobou. Aby blackoutu mohl stát grayout, zajišťující nezbytné množství el. [2] 2. Navržený systém by měl být schopen dopady blackoutu eliminovat snížit možné škody. Odběrná místa uvnitř ostrova byla vybavena elektronickými (statickými) elektroměry doplněnými zařízení omezující proudovou hodnotu vstupního jističe technologické minimum. jsou napájena jen čerpadla, topení, komunikační prostředky,…). . Toto opatření umožnilo bezpečně řídit daný ostrov dle krizového plánu vytvořeného pro konkrétní území. V posledních letech dochází také Evropě (včetně ČR) několika kritickým situacím, mnohdy způsobenými povětrnostními podmínkami (orkány Kyrill 2007 Emma 2008). Druhý případ je odpojení tepláren elektrizační soustavy, přičemž její chod uzpůsobí zajištění vlastní spotřeby. (podobně elektrárny) by oddělily systému nedostatečným výkonem kolísajícím kmitočtem přešly by do vlastního lokálního ostrova tak velkého, aby umožňoval plynulou dodávku elektřiny uvnitř něj. Hrozba blackoutu stále poměrně reálná jednou z „nočních můr“ současné společnosti elektřině tak závislé. Řešení vychází z myšlenky řízené dodávky elektřiny pro vybrané spotřebitele spotřebiče, jež nutno zásobovat elektrickou energií podstatě neustále (banky, nemocnice, vodárny, ústředny,…) a současné odpojení spotřebitelů, kteří nejsou dodávce elektřiny životně závislí. Základy pro vytvoření požadavků norem pro využívání ostrovního provozu možno nalézt již Pravidlech provozování distribučních soustav. České republice vzniklo řešení vyplývající výsledku projektu 2A-1TP1/065, němž se kromě několika firem podílelo Ministerstvo průmyslu obchodu. Během testů tohoto zařízení, které bylo odzkoušeno reálném provozu září 2011, potvrdila schopnost přepojit elektrickou síť tak, aby vytvořila samostatný ostrov, jenž schopen svými zdroji pokrýt nejkritičtější odběrná místa (zahrnutá krizovém plánu) dokonce navíc zásobovat omezené míře domácnosti automaticky převedené nižší spotřebu (tj.3 Opatření eliminující dopady rozsáhlého výpadku el