Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 17 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Potom lze neznámou barvu vyjádřit číselně, pomocí tří základních barevných světel.11. Číselné hodnoty nastavení clon jednotlivých objektivů nazývají trojbarvými (trichromatickými) součiniteli barvy označují se R Pro kolorimetrické vyrovnání barvy obecně platí Bílé světlo ……….Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 17 pozorovací plochy svítí současně tři základní barevná světla, jejichž světelné toky lze měnit výkonem žárovek clonami objektivů. Vyrovnání kolorimetru bílé světlo W (G)(R) (B) Pozorovací plochy kolorimetru G=3 ………. obě části pozorovací plochy musí mít stejnou barvu, což subjektivně vyhodnotí pozorovatel. Obr.. Změnou světelných toků tří základních světel musí pozorovatel dosáhnout kolorimetrického vyrovnání, tj..11. B=0,5Světlo …………. B=1 (R) (B) Pozorovací plochy kolorimetru Obr.. obě části plochy musí mít bílou barvu, obr...16) znamená aditivní mísení barev a znaménko značí kolorimetrické vyrovnání. Uvedený stav nastane pro výkon červené žárovky zelené 1,4 modré Takto stanovené výkony žárovek odpovídající barevné světelné toky jsou pokládány jednotky měření pro každou základní barvu se označují příslušnými písmeny závorce, tedy Pro kolorimetrické vyrovnání bílé barvy (White) platí  BGRW . 1. Před vlastním srovnávacím měření musí být kolorimetr nejdříve kolorimetricky vyrovnán na bílou barvu.16) Znaménko rovnici (1.. Při měření neznámého barevného světla výkony žárovek již nemění a kolorimetrické vyrovnání se provádí pouze pomocí clon objektivů. Levá část pozorovací plochy osvítí bílým světlem pouze změnou výkonů jednotlivých žárovek dosáhne kolorimetrického vyrovnání, tj.. Využívá tedy aditivního mísení barev.R=2 ………. Clony objektivů všech tří základních světel nastaví polohy 1R 1G a 1B během tohoto nastavování nemění.……R=1 ………... 111  (1.. (G) G=1 …... 1. Vyrovnání kolorimetru neznámé světlo. Nejčastěji kolorimetru používají tří základní barevná světla, červené (Red) s vlnovou délkou nmR 0700, , zelené (Green) vlnovou délkou nmG 1546, modré B (Blue) vlnovou délkou nmB 8435, Obecně může být použita jiná trojice barevných světel.12