Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Hlavní náplní rtuť, usnadnění zapálení přidává argon. Zap ojení zářivky
1 startér doutnavkou,
2 řiv trubice,
i vrstva lum inoforu,
4 elektrody
Zapojení zářivky obr.
Ci
i
O 384.
Připojují napětí 220 sérii tlumivkou. zářivce připojen startér, který obsa
huje doutnavku (plněnou neonem). Doutnavka dvě elektrody, jedna
je pevná, druhá dvojkovu.
Zářivky dávají smíšené spektrum čárové rtuťových par spojité
z luminoforu. Jsou nízkotlaké svíticí trubice plněné rtuťovými parami,
v nichž ultrafialové záření výboje mění vrstvou lum inoforu viditelné
záření. Jsou výbojové zdroje studenými elektrodam plněné
vzácným plynem nízkým tlakem. Připojí-li
se zářivka síť, nestačí napětí 220 zapálení výboje zářivkové tru
bici. Zbarveni růžové, denní bílé; dosáhne volbou
vhodného luminoforu. Zastudena elektrody nedotýkají. toho okamžiku
424
.
Mají tvar trubic zapojují série; délky trubice zapotřebí
napětí 500 1000 V. doutnavce startéru ale vznikne doutnavý výboj, kterým elektroda
z dvojkovu zahřeje prohne, obě elektrody spojí. 384.
Zářivky.
Zbarvení závislé náplni:
neón červené
hélium bíle oranžové
neón rtutí modré
neón argonem zelené.Svíticí trubice. Toto napěli ne
stačí zapáleni výboje při studených elektrodách, proto musí elektrody
před zapálením nažhavit potom zvýšeným napětím zapálit. tom se
používá startér, provedený nejčastěji jako doutnavkový