Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 96 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pak je třeba uvažovat také tzv. Při paralelním zapojení výsledná reaktance indukčnost menší! Proud odpovídající reaktanci budeme počítat opět podle Ohmová zákona I [A; ’n] Cívky nemají skutečnosti jen reaktanci, nýbrž činný odpor daný odporem vodičů vinutí. Jaký jalový výkon této cívky ? Pj sin <p= sin 90° 120 4,8 576 VAr 96 . Toho třeba dbát zvláště při stanovení výsledné reaktance paralelně zapojených cívek; vzorce jsou složitější, nelze-li od­ pory cívek zanedbat (nejšou-li značně menší než reaktance). vzájemnou indukčnost cívek. Uvedené vzorce pro sériové paralelní řazení cívek platí také jen za předpokladu, jednotlivé cívky nejsou spolu vázány společným magne­ tickým tokem, jako např. cívek vinutých společné jádro. JL_ 1 Proto platí pro indukčnosti 1 _L Zapojíme-li několik indukčních cívek série, jejich reaktance indukč­ nosti sčítají, proto jejich výsledná reaktance indukčnost větší. Tím však nebu­ deme zabývat základním kursu. P 28 Jakou reaktanci při kmitočtu indukční cívka, jejíž indukč­ nost 0,08 (henry) ? X 2nfL 3,14 0,08 25,1 Q Jaký proud bude protékat touto cívkou, je-li připojena střídavému napětí 120 ? Musíme uvědomit, tomto příkladě předpokládáme ideální in­ dukční cívku, jejíž vinutí nemělo žádný činný odpor, který ovšem protékající proud zmenšil.Jsou-li indukční cívky zapojeny paralelné, sčítají jejich vodivosti neboli převrácené hodnoty reaktance, např