Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
dovolí výstup elektronů okolí) výbojkou může
procházet proud elektronů jen směrem katody anodě. 173). Protože směr
elektrického proudu opačný než směr pohybu elektronů, říkáme, proud
prochází anody katodě. Podle napětí mřížky
vede tyratron proud bud celou kladnou půlperiodu, nebo jen malou
část. Tyratronem tedy nejen usměrňujeme
střídavý proud, ale současně regulujeme stejnosměrné napětí širokých
mezích. Vakuové usměrňovači elektronky bez plynové náplně (používané
v radiotechnice) jsou vhodné jen pro malé proudy. Výbojka propouští proud jen směrem anody ke
katodě působí tedy jako ventil (viz obr. Má-li mřížka kladné napětí, pomáhá účinně anodě zvětšuje proud
elektronů. Mřížka mnohem blíže žhavené katodě než samotná
anoda, proto může vykonávat větší vliv již při nepatrných změnách
napětí.
Rtuťové usměrňovače
Rtuťové usměrňovače jsou založeny stejném principu jako popsané
výbojky, avšak katodu zastupuje kapka rtuti, které zavádíme proud
242
.
T n
Tyratron také výbojka, však tři elektrody.
Tyratronem můžeme tedy regulovat tvar usměrněných stejnosměrných
impulsů tím velikost stejnosměrného proudu, který prochází tyratronem. Záporným nábojem
na mřížce můžeme tedy zabránit zapálení tyratronu. Proud elektronů katody anody musí procházet
touto mřížkou.
Při průchodu proudu vzniká plynové náplni svítící výboj (proto název
výbojka).
Této výhody využíváme hlavně automatizaci řízení elektrických po
honů jiných elektronických zařízení. Má-li však záporné napětí, ruší elektrické pole vytvářené anodou
a zabraňuje průchodu elektronů katody anodu.
Usměrňovači účinek zakládá tom, jen žhavá katoda emi
tovat elektrony (tj.trubice naplní netečným plynem (argonem, neónem nebo héliem) nebo
rtuťovými parami. Katodu, anodu řídicí
mřížku. Mřížka jemná kovová síťka, umístěná mezi zápornou katodou
a kladnou anodou.
Na pracovním činném odporu pak řízený proud projeví jako řízené
napětí podle Ohmová zákona RI.
Změnou mřížkového napětí nebo jeho fázovým posunem vůči anodovému
napětí můžeme tedy regulovat nejen okamžik zapálení tyratronu, ale dobu,
po kterou výboj trvá, protože změně polarity střídavého napětí, když se
na anodě objeví záporné napětí, výboj vždy zhasne
