Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 44 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Není-li jeho popis zá­ vislý ani žádných dalších veličinách, param etry nohopólů jsou konstantní. Identifikace nohopólů Identifikací modelu rozumíme postup pro získávání jeho matematického popisu.Prostřednictvím Laplaceovy transformace lze určitých podmínek soustavu diferenciálních rovnic (2. lineár­ ním případě popis (2.14) tvaru soustavy nelineárních algebraických rovnic F('b(f)=ub(f)’v(ř)’í. Prvky této matice definují přenosové funkce ,i27) při pro všechna V(p) x(ř0+) nohopólů soustře­ děnými param etry jsou všechny tyto prvky racionálně lomenými funkcemi p. ideálních mnohobranů, jako např.1. o přejde soustavu lineárních algebraických rovnic r(t, ¿b( ř>a b(ř) 0 Pokud lze popis nohopólů oblasti jeho platnosti považovat nezávislý na čase, jde časově nezávislý neboli stacionární mnohopól. b) Identifikace hypotetická vychází určité fyzikální teorie podstatě jevů probíhajících modelovaném reálném objektu.6.20) převést soustavu lineárních algebraických rovnic s komplexními koeficienty R(p, lh{p) G(p, Ub(p) = = S(p, V(p) K(p, x(řQ+) (2. Přenosový popis (2.25) kde lb(p), Ub(p) V(p) označují Laplaceovy obrazy vektorů /b(ř). ideální rezistor, ideální kapacitor, ideální operační ze­ silovač apod. Popis modelu získá vhodným zjednodušením matematických vztahů vyplývajících určité fyzikální teorie, geo­ 45 . ub(ř) v(t) vektor x(f0+) charakterizuje počáteční podmínky nohopólů těsně okamžiku í0. 2.15) případě lineárních dynamických nohopólů přejde na tvar yb(p) b(p) (p<*) V(p (P><*)x (fo+) (2-26) Matice F(p, nazývá matice přenosových funkcí mnohopólů. V případě, uvažované oblasti platnosti daného nohopólového modelu je vektor x(f) konstantní nebo jeho časové změny jsou tak malé, jejich vliv na branové veličiny lze zanedbat, nohopól je, jak jsme již uvedli, statický. Modely můžeme identifikovat následujícími způsoby: a) Identifikace definicí používá především pro charakterizaci tzv