Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 313 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lichoběžníkovou metodu můžeme interpre­ tovat jako aproximaci řešení x(t) polynomem pn[t) druhého stupně, který pro­ chází bodem pn(tn) xn, tnmá derivaci pn(tn) í„) tn+í derivaci pn(tn+1) = ~ (Xn+ ’ Snadno vyšetříme, podmínka absolutní stability lichoběžníkové metody pro testovací rovnici tvar Oblastí absolutní stability lichoběžníkové metody celá levá polorovina kom­ plexní roviny hX. Pro porovnání přesnosti lichoběžní­ kové metody Eulerovou mohou sloužit numerické výsledky uvedené tab.42) 309 . Je-li tedy Xzáporné reálné číslo, integrační krok může mít hlediska numerické stability zcela libovolnou kladnou reálnou hodnotu. Substituční iterace budou dány předpisem Použijeme-li metodu Newtona-Raphsona, budeme opakovaně řešit soustavu lineár­ ních algebraických rovnic (6. Jelikož lichoběžníková metoda podobně jako zpětná Eulerova metoda metodou implicitní, vyžaduje výpočtu přibližné hodnoty řešení každém integrač­ ním kroku iterační řešení soustavy nelineárních algebraických rovnic. 31. lichoběžníkové integrační metodě vztahem Název této metody pochází její příbuznosti lichoběžníkovým pravidlem pro numerický výpočet hodnoty integrálů.40) |1 2^1 | |1 \hX\ = X(K X(ln) (tn) ) kde tn+1. Dospějeme tak tzv.41) (6. Rozvojem x(tn+1) x(jll+,) Taylorových řad jejich odečtením do­ staneme a řád lichoběžníkové metody roven dvěma. Místní zbytková chyba tedy e —j^h3x(0) (6.metodu, která řešení x(t) bodě aproximovala přímkou směrnicí odpovída­ jící aritmetickému průměru směrnic obou Eulerových metod