Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
univerzálních simulačních programů, jejichž rejstřík modelů vý
početních možností bývá sice velmi široký, přesto nás však často neuspokojí zcela. PŘÍPRAVA PROGRAM Ů
Nemáme-li možnost potřebný program pro řešení určité úlohy daném počítači
získat hotový, nezbývá nám, než abychom jej vypracovali sami.
Jelikož příprava kvalitních program poměrně nákladná, musíme snažit
co nejvíce zhospodárnit. Podmíněnými skoky bychom neměli
nahrazovat logické příkazy. Příkazy podmíněných skoků měly být vždy přetransfor-
movány tak, aby byly nejsrozumitelnější. Používání nepodmíněných skoků (nej
častěji příkazem TO) doporučuje pokud možno zcela vyloučit.
Připravovat programy způsobem „shora dolů“ znamená rozčlenit program o
vaný algoritmus hierarchických úrovní při jeho kódování program postu
povat nejvyšší úrovně úrovním stále nižším.
Nejdůležitějším prostředkem pro přípravu srozumitelných program tzv. Obvykle nejprve prostřednictvím
určitého hypotetického jazyka zapíšeme velmi hrubou strukturu programu, odpoví
dající nejdůležitějším krokům algoritmu.
Požadavek modulárního členění programů vychází schopnosti člověka
chápat bez přílišné námahy pouze poměrně krátké jednoduché posloupnosti pro
30
. Současně doplňo
váním stále větších podrobností jazyk program postupně přibližujeme zvolenému
programovacímu jazyku přizpůsobujeme vlastnostem zvoleného počítače. Při dalším postupu pak strukturu tohoto
hypotetického akroprogram krok krokem zjemňujeme.1. Pro takovéto úlohy bývá výhodnější vypracovat jednoúčelový pro
gram „šitý íru“ dané úlohy výpočetních možností použitého počítače. cílem zlepšit jejich
výpočetní účinnost používáme optimalizující překladače.
Také provoz takovýchto program bývá často velmi nehospodárný, zejména při
potřebě nohokrát opakovaně simulovat soustavu stále stejného typu, jak to
časté při návrhu soustav, např.6.
V zájmu nejjednodušší struktury program nutné především nejvíc
omezit zjednodušit větvení programů. při jejich optimalizaci nebo při statistickém návrhu
jejich tolerancí. tohoto hlediska nejdůležitější vlastností program ů
je jejich srozumitelnost.
To týká např. přípravě našeho
vlastního program však někdy musíme přistoupit takovém případě, kdy pro
gram pro řešení zadané úlohy sice máme, ale nevyhovuje nám svými vlastnostmi. Program proto
vždy snažíme vypracovat především nejsrozumitelnější. Jen dostatečně srozumitelné programy lze hospodárně při
pravovat, odladovat, ověřovat, dokum entovat modifikovat.
strukturované programování. Zpětné ne
podmíněné skoky lze obvykle nahradit cyklem, dopředné nepodmíněné skoky
skoky podmíněnými. Mezi hlavní zásady tohoto přístupu patří:
a) volba jednoduché programové struktury,
b) programování „shora dolů“,
c) modulární členění programů. Nesmíme ztrácet zřetele,
že náklady přípravu údržbu program zpravidla značně převyšují celkové
náklady jeho zpracovávání počítači
