Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 254 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.4. Zde uvedeme jen nejprostší nejčastěji používané.120) najdeme v literatuře mnoho. 5.132) Ukázal, pro dané tato aproximace jistém smyslu optimalizuje týmž sou­ borem konstant a;jako aproximace impulsní funkce 8 ** ;= i Za optimální navrhl takový soubor konstant a;, který pro zvolené dán vztahem K Jel J («J k+ ,2,. Při hledání předmětů složitějším Laplaceovým obrazům nutné integrál (5.,2-V (5.133) vystupují vždy komplexně sdruže­ ných párech. Metod pro přibližnou zpětnou Laplaceovu transformaci lišících způsobem aproximace integrálu (5..Předmětem tomuto obrazu je ť f(í) '—y 3ře f Spočítáme-li aritmetické operace potřebné rozkladu, zjistíme, celý postup si žádném případě nevyžádá více než n(n násobení 1,5n(n sčítání. Tyto metody jsou však použitelné pouze pro Laplaceovy obrazy ve tvaru racionálních funkcí.4. Z hlediska numerické přesnosti žádoucí, aby při uvedeném rekurzívním postupu póly rozkládané funkce byly postupně uvažovány vzestupném pořadí jejich abso­ lutních hodnot. Reálné funkce F(.120) definující zpětnou transformaci vhodným způsobem aproximovat, takže výsledek pak zatížen určitou zbytkovou chybou.133) Komplexní konstanty ccřvyhovující (5. Přibližné numerické metody zpětné Laplaceovy transformace V předchozích odstavcích jsme zabývali metodami numerické zpětné Laplaceovy transformace, které nebyly zatíženy žádnou zbytkovou chybou, pouze chybami zaokrouhlovacími. Zakian odvodil velmi jednoduchou aproximaci Laplaceova předmětu tvaru ¡V-členné řady m a;1 N V V ti= t (5.133) zredukuje na 2 Nl2 f(í) Re t k=i l a;\ «A F —Im - _ _ 251 .) stačí proto vyhodnotit pouze Nj2 bodech vždy jen pro jedno komplexně sdružených a;, čímž aproximace (5. Obdobné postupy lze odvodit pro některé jiné jedno­ dušší typy obrazů