Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 100 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1) nám poslouží Frobeniova věta řeši­ telnosti soustav lineárních algebraických rovnic. LINEÁRNÍ STATICKÉ SOUSTAVY Popis lineárních statických soustav lze zpravidla vyjádřit tvaru soustavy lineár­ ních algebraických rovnic A x(r) v(í) (3. pokud její determinant det (A) není roven nule.2) Prvky matic jsou dány parametry analyzované soustavy podle jejího charakteru mohou být buď konstantní nebo závislé čase některém jiném parametru.3) s maticí rozměru rc-rozměrným vektorem pravých stran vektorem neznámých jednoznačné řešení pouze tehdy, pokud matice není singulární, tj. Při posuzování řešitelnosti popisu (3.1) může změnit matice A. Všimněme si, při změně buzení popisu (3.1) jejímž řešením vektor primárních veličin x(f). v(t) vektor budicích veličin zná­ mém průběhu.1. Vektor hledaných sekundárních nebo výstupních veličin y(t) získáme obvykle dosazením x(t) vztahu tvaru y(t) x(í) v(í) (3.Analýza lineárních statických soustav 3. opačném případě soustava má řešení buď nekonečně mnoho nebo žádné, jak uvádí tab. Pokud však dojde změně některého jiného para­ metru analyzované soustavy, popisu (3.1) změní pouze vektor pravé strany daný součinem v(í). Podle této věty soustava rovnic A (3. tabulce hod (A) Tabulka Řešitelnost soustavy lineárních algebraických rovnic b hodnost hodnost [A, fa] řešení hod (A) n hod ([A, b]) hod A jednoznačné hod (A) n nekonečně mnohoznačné hod ([A, b]) hod (A) neexistuje 101