|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.
Pokud program
v ISR, dojde automatickému zakázání všech přerušení. Jelikož zde nevyskytly žádné atypické problémy, program mohl
být teměř naprosto shodný programem, který použit jako kostra původních
cvičeních. Tento nový znak pak můsí zapsat do
stejné proměnné, které přistupuje běžící funkce.00, kde funkce pro vyčítání UARTu nebyla. Otázkou však, čemu dojde pokud program
zrovna zpracovává proměnnou obsahující buffer UARTu dojde přerušení od
UARTu důvodu příchodu nového znaku. Toto řešení nebylo tedy
příliš kvalitní. dřívějších
variantách cvičení byly použity ovladače přímo výrobce. Tato funkce byla
dopsána, avšak takovým způsobem, vyčítala konce bufferu.20
překladač musí mít označenu funkci realizující ISR. Tyto ovladače lze získat
bezplatně stránkách výrobce [13], díky tomuto lze využít pro tento projekt. Nejprve byly přepsány prototypy ISR, aby odpovídaly
požadavkům GCC.
Do základního projektu byly postupně přidány jednotlivé ovladače následně i
nový ovladač pro UART. Nebo druhá možnost napsat funkce, umožňující
dočasně zakázat přerušení.
Podle těchto informací byly přepsány prototypy ISR funkcí tak, aby odpovídaly
požadavkům GCC. Toto bylo ověřeno příjmem PC. Zdrojové projekty hotovou aplikací předlohou
pro studenty lze nalézt elektronické dokumentaci.2. Dokončený program byl poté prakticky ověřen, vše pracovalo správně.
Na základě tohoto předpokladu bylo hledáno řešení. Tato funkce vrací pouze jeden znak bufferu.
Ještě před úplným dokončením této úlohy vznikla teoretická úvaha problematice
příchodu přerušení době vykonávání kritických sekvencí programu. základě těchto zjištění byla aplikace předělána použití kruhového
.4. Poté již byly postupně testovány jednotlivé funkce ovladače.
Nejprve byla realizována jednoduchá aplikace, která odesílala konstantní sekvenci
znaku UART.
V úvahu přichází dvě možnosti jak tento problém vyřešit. Po
ověření správnosti těchto funkcí byl již napsán program, který odpovídal zadání
příslušného cvičení. Byla napsána jedna funkce, která vracela kompletní buffer. Buď použít proměnnou
realizující kruhový buffer, kdy funkce ISR přistupuje „hlavě“ bufferu vyčítací
funkce přistupuje „ocasu“ bufferu. Jak vzápětí ukázalo, ovladač používaný cvičeních
skutečně používal metodu kruhového bufferu. Tato funkce
pracovala správně, avšak zpracování jejího výstupu bylo poměrně náročné, proto byla
použita původní funkce ovladače. základě některých
zjištění bylo již dopředu jisté, bude třeba kód alespoň částečně poopravit. rozdíl původního ovladače od
výrobce verzi 1.4 Aplikace UART, bez RTOS
Další úloha předmětu zaměřuje komunikaci přes rozhraní UART. nalezení několika
ukázkových kódů byla nalezena konkrétní informace přímo dokumentaci GCC [14].
3.
Důležité bude ověřit, zda kód vhodný pro překladač GCC. Správně zapsaný prototyp ISR vypadá takto:
static void IRQHandler (void) __attribute__ ((interrupt("IRQ")));
Zbývající část této aplikace již byla bezproblémová dokumentace, obsahující
návod této úlohze příloze D. Naopak, pokud program
jinde, při příchodu přerušení zachovají všechny pracovní registry zásobníku a
proměnné drží své hodnoty místo. Dále ověřovaly funkce pro
příjem znaků
