Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 27 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
00, kde funkce pro vyčítání UARTu nebyla. Nejprve byly přepsány prototypy ISR, aby odpovídaly požadavkům GCC. Správně zapsaný prototyp ISR vypadá takto: static void IRQHandler (void) __attribute__ ((interrupt("IRQ"))); Zbývající část této aplikace již byla bezproblémová dokumentace, obsahující návod této úlohze příloze D. Otázkou však, čemu dojde pokud program zrovna zpracovává proměnnou obsahující buffer UARTu dojde přerušení od UARTu důvodu příchodu nového znaku. V úvahu přichází dvě možnosti jak tento problém vyřešit.4 Aplikace UART, bez RTOS Další úloha předmětu zaměřuje komunikaci přes rozhraní UART. Pokud program v ISR, dojde automatickému zakázání všech přerušení. Byla napsána jedna funkce, která vracela kompletní buffer. Tato funkce pracovala správně, avšak zpracování jejího výstupu bylo poměrně náročné, proto byla použita původní funkce ovladače. Naopak, pokud program jinde, při příchodu přerušení zachovají všechny pracovní registry zásobníku a proměnné drží své hodnoty místo.4. Toto bylo ověřeno příjmem PC.20 překladač musí mít označenu funkci realizující ISR. dřívějších variantách cvičení byly použity ovladače přímo výrobce. Do základního projektu byly postupně přidány jednotlivé ovladače následně i nový ovladač pro UART. Zdrojové projekty hotovou aplikací předlohou pro studenty lze nalézt elektronické dokumentaci. základě některých zjištění bylo již dopředu jisté, bude třeba kód alespoň částečně poopravit. Toto řešení nebylo tedy příliš kvalitní. Na základě tohoto předpokladu bylo hledáno řešení. Dokončený program byl poté prakticky ověřen, vše pracovalo správně. Po ověření správnosti těchto funkcí byl již napsán program, který odpovídal zadání příslušného cvičení. Buď použít proměnnou realizující kruhový buffer, kdy funkce ISR přistupuje „hlavě“ bufferu vyčítací funkce přistupuje „ocasu“ bufferu. nalezení několika ukázkových kódů byla nalezena konkrétní informace přímo dokumentaci GCC [14]. Tato funkce byla dopsána, avšak takovým způsobem, vyčítala konce bufferu. Jelikož zde nevyskytly žádné atypické problémy, program mohl být teměř naprosto shodný programem, který použit jako kostra původních cvičeních. Nebo druhá možnost napsat funkce, umožňující dočasně zakázat přerušení. Dále ověřovaly funkce pro příjem znaků. základě těchto zjištění byla aplikace předělána použití kruhového . Podle těchto informací byly přepsány prototypy ISR funkcí tak, aby odpovídaly požadavkům GCC.2. Jak vzápětí ukázalo, ovladač používaný cvičeních skutečně používal metodu kruhového bufferu. rozdíl původního ovladače od výrobce verzi 1. Tato funkce vrací pouze jeden znak bufferu. 3. Důležité bude ověřit, zda kód vhodný pro překladač GCC. Nejprve byla realizována jednoduchá aplikace, která odesílala konstantní sekvenci znaku UART. Tento nový znak pak můsí zapsat do stejné proměnné, které přistupuje běžící funkce. Ještě před úplným dokončením této úlohy vznikla teoretická úvaha problematice příchodu přerušení době vykonávání kritických sekvencí programu. Poté již byly postupně testovány jednotlivé funkce ovladače. Tyto ovladače lze získat bezplatně stránkách výrobce [13], díky tomuto lze využít pro tento projekt