B.
Za třicet let práce charkovské státní šlechtitelské stanici vypěstoval
patnáct nových odrůd obilních kultur šlechtitel Jurjev. Tak žlutý akát, hojně roz-
597
. Dala výnos téměř sto
centů hektaru. Plachtovina, zhotovená
z takové bavlny, nepotřebuje speciálního zpracování. Tyto práce konají početnou třídou luštinatých, mezi nimiž jsou jak
byliny rostliny popínavé, tak křoviny stromy.
Sedmnáct odrůd nejdůležitějších zemědělských plodin vypěstoval akademik
Petr Nikiforovič Konstantinov. Tyto odrůdy, které zaujímají naší zemi většinu ploch osetých slu
nečnicí, umožnily zvýšit její výnos dvacet centů hektaru.
Sovětský vědec Pustovojt vypěstoval odrůdy slunečnice, jež obsahují
o 10—15% tuku více než všechny dosavadní odrůdy.
Krásných výsledků dopracoval Rudnickij. Vypěstoval též víceleté žito, vikev, slunečnici, čirok, jež lze
sít písečných půdách. Roku 1948 bylo oseto dvanáct hektarů.
Sovětští šlechtitelé-mičurinovci vytvořili více než sto sedmdesát odrůd
kulturních polních plodin. pronikání vysoce olejnatých druhů vyneslo konci
čtvrté pětiletky ještě 2—2,5 milionu tun oleje. Jsou odrůdy velmi úrodné, vzdorující suchu odo
lávající mrazům.
Zaváděním nových olejných kultur dosahuje naše země každoročně dva
miliony centů větší úrody.
Jiný šlechtitel Ždanov vypěstoval odrůdy slunečnice, odolné proti
chorobám.
Zajímavé slibné jsou práce našich šlechtitelů hybridisaci bylin dřevi
nami. Drobinskij, který vypěstoval zvláštní odrůdu hořčice, dosáhl mnoha
neobyčejně cenných vlastností: zvýšil výnos dva tři centy hektaru, zvýšil
obsah tuku 5—6%, zvětšil semena, odstranil výdrol.
I. Vypěstoval odrůdu ozimé
pšenice „Vjatka“, která seje sedmačtyřiceti oblastech Sovětského svazu.Uplatňování Mičurinova učení naší zemi účastní osoby nejrozmanitěj
ších oborů: biologové, biochemikové, půdoznalci, rostlináři, chovatelé dobytka
i drůbeže, konstruktéři zemědělských strojů, ekonomové, desetitisíce agronomů
a miliony kolchozníků. Dokázal, tato „pláňata" mohou kulturním rostlinám dodat velmi
důležité potřebné vlastnosti. Barevná bavlna nejen dává hotovou „vybarvenou" tkaninu,
nýbrž jinou cennou vlastnost: odolává hnilobě.
Miliony hektarů polí osévá nás žitem, pohankou, ovsem jetelem,
které vypěstoval Petr IvanoviČ Lisicyn. Mičurin objevil divokých rostlinách nevyčerpatelný zdroj otužilosti
a úrodnosti. Jeden klas této pšenice může dát deset
gramů zrna.
Více než dvacet odrůd pšenice vypěstoval Alexej Pavlovič Šechurdin.
Na podkladě mičurinovského učení vypěstovali sovětští vědci nevídaný
druh vysoce úrodné větevnaté pšenice.
Řídě těmito zásadami zkřížil agronom Děržavin pšenici víceletým žitem,
divoce rostoucím Arménii, dostal víceletého pšeničnožitného křížence, který
netrpí rzí ani snětí.
Sovětští šlechtitelé vytvořili první barevnou bavlnu, modrou, červenou
a citrónově žlutou
