Na vnější podněty následuje okamžitá informace mozku, měřitelná setiny
vteřiny, vnitřní následuje reakce pomalejší. Když zapůsobili podnět pohybový, pes
pozvedl tlapu. několika pokusech opojením byla žaludku vlévána
voda téže teploty, jakou měl líh, pes byl opilý vodě stejně jako lihu.
Zjistilo se, pro každou činnost všech orgánů možno vytvořit podmíněný
reflex.
Co nastane, jestliže signály jednoho téhož typu ohlásí současně vněj
šího vnitřního prostředí? Kterého nich bude organismus dbát? bylo
ověřeno pokusem zvířaty.
Studiem „vnitřního smyslu" zabýval žák Pavlova Konstantin
Michajlovič Bykov.
Bylo dokázáno, vnitřní orgány mají své prostředí, které obklopuje,
avšak orgány samy jsou obdařeny schopností vnímat změny tohoto prostředí.
Jestliže hned vnějším podnětu jídlu byl dán podnět vnitřní, touha po
pokrmu zvýšila.
Tyto pokusy dokázaly, mozku děje jakési „oddělování" signálů
z prostředí vnitřního vnějšího jejich třídění podle „důležitosti".
Během vývoje závisel život organismu přizpůsobování nepřetržitým
změnám vnějšího prostředí, takové přizpůsobování vedlo specialisaci zdo
konalení smyslových orgánů. žaludku psa byl trubkou vléván líh určité koncentrace určité teploty.
Nyní zcela jasné, mozek dostává signály vnitřních „událostech",
které nakonec projeví chování zvířat. Když účinkovaly oba podněty současně, pes potravy
nedotkl.
558
. psa byly vytvořeny dva podmíněné reflexy,
vnitřní pohybový vnější pokrmový. psa byly vytvořeny dva pokrmové podmíněné
reflexy vnější vnitřní. Avšak postačilo jen zaměnit oba podněty, místo vnitřního
vřadit vnější, hned nastoupila zábrana, pes přestal žrát.
Nastávalo opojení.
Byl proveden jiný pokus. posledních dvacet let vytvořil svou školu, která neobyčejně
plodně rozvíjela Pavlovovo učení.
Pavlovovi žáci objevili vzájemné působení nejen mezi předním mozkem
a vnějším prostředím, nýbrž mezi mozkem prostředím vnitřním; mozek odpo
vídá podráždění jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí, zažívacího ústrojí atd. Potom, udržujíce tento podnět, připojili podnět pokrmový; tu
pohybová reakce byla přerušena nastalo vyměšování slin. Výsledkem celkové chování organismu.
Tak činnost všech tělesných orgánů řízena mozkem.
U vnitřních orgánů byla nalezena zvláštní citlivá ústrojí, která vnímají
změny tlakové, chemické zpravují tom přední mozek.pracovní činností člověka vzniklo vědomí který sice podřídil vědomí, ale
nezanikl. Sliny řinou, tlapa
se nehýbá, avšak pes potravu nepřijímá. Odpověď
následuje jen jeden reflex. Voda
jiné teploty opojení nevyvolala. psa vytvořil nový, podmíněný reflex. Byla studována řídicí
úloha mozku činnosti ledvin, jater, srdce, cév, dýchacího ústrojí zažívacích
cest, výměně látek atd. Tato škola ještě hlouběji pronikla vzájemné
spojitosti mezi mozkem vnitřním prostředím organismu.
Tento smysl jakýmsi „šestým", „vnitřním" smyslem člověka
