prvé úspěšně dokázali sovětští vědci (V.
★ ★
Sovětští vědci přistoupili vší energií řešení problému, jak oživit celý
organismus. Srdce umírá první, ale také první oživuje
svou činnost. Tím podnět obnově
činnosti mozku, tím podnět oživení celého organismu. Úspěchy fysiologie jsou tak veliké, důvěrou
snaží to, ještě před několika lety bylo považovalo zázrak. Ně-
govskij jiní), kteří pracovali problému oživení.
Při procesu oživení řídí vědci tak zvanou komplexní methodou. Jeho organismus vystačil
s tím pranepatrným množstvím kyslíku, který něm zůstal.
Avšak prodlením pěti šesti minut nastává skutečná, čili jak říkáme,
„biologická" smrt. pět šest minut tom, kdy srdce zastavilo, nelze už
buňky kůry mozkové tím celý organismus vrátit životu.
Sovětští vědci usilují, aby prodloužili krátkou lhůtu pěti šesti minut mezi
smrtí klinickou biologickou. nám odhaluje
možnosti zachránit nervovou soustavu kritických podmínek, příklad když
při operaci nastává smrt. záleží
v tom, použije arteriovenosního čerpání krve při současném zavedení
umělého dýchání zvláštními měchy.
Sloučení všech prostředků, které objevili sovětští vědci, nutí smrt ústupu. Aktivním zásahem lze uvést organismus
z tohoto stavu normální životnosti.
549
. příklad
pes udušený stavu narkotického spánku nezahynul.
Pokusy isolovanou hlavou psa, konané sovětskými učenci Brjucho-
něnkem Čechulinem, ukázaly, mozek neobyčejně citlivý omezení
krevního oběhu. Avšak organismus ještě žije. novinách
bylo oznámeno, odplata „rouhavý boj smrtí". Krev přivádí srdečnímu svalu kyslík výživné látky srdce
znovu začíná pracovat.
Když uměle zavedeme vzduch plic, nastane nejenom nasycení krve
kyslíkem, nýbrž roztažení plicní tkáně, což vede vzniku prvních popudů,
přecházejících plic mozku, který řídí dýchání.
Takovéto „násilí" nevyhnutelné, protože dýchací pochod řízen určitou
částí nervové soustavy, jejímuž oživení nutné roztažení plicní tkáně. Ubili černosotěnci.
Velký zájem vzbuzují pokusy profesora Brjuchoněnka „umělým srdcem",
které organismu nahrazuje činnost zastavivšího srdce, dokud opět srdeční
sval neobnoví svou činnost.
Profesor Galkin zjistil, při narkotickém spánku žijí buňky orga
nismu takových podmínek, které jsou obvyklého stavu smrtelné. počátku ustává srdeční činnost dý
chání. Tento stav nazývá „klinická smrť*.
Smrt organismu nenastává rázem. Dějí
se něm slabé pochody výměny látek. Umělým dýcháním zabezpečí násilný, však nad
měrný přívod vzduchu plic.
Tedy zastavení srdce, pokud nenastala biologická smrt, navrácení
k životu ještě možné.Učencova práce život byly pak přervány
