Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 542 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho zásluhy tomto oboru vysoko cenil veliký ruský vojevůdcé Alexander Vasiljevič Suvorov.více tam hlavně čele spáncích velmi těžkou bolest, která pociťuje zejména chvíli agónie, avšak našel jsem tam všechny části obvyklé poloze a témž stavu jako těch, kdo umírali nikoli morovou ránu. Avšak proti- morové očkování nebylo tehdy ruskou vládou schváleno. Protestoval proti přeceňování ciziny trval tom, aby lékařské vědomosti ruském národě rozšiřovaly mateřským, ruským jazykem; mínil tím spisy ruských lékařů, nutných dosa­ žení doktorátu.** Danilo Samojlovič vřele miloval svou vlast. Avšak mikroskopické výzkumy umožnily Samojlovičovi dospět konečnému závěru: nenašel, jak píše, žádného hmyzu ani vzduchu, ani předmětech, ani příbytcích lidí nemocných morem. století proslulí lékaři Zabolotnyj a Vysokovič. Postupně člověk stává odolným proti skutečnému onemocnění. Bez takového opatření obleku byla by nákaza morem nevyhnutelná. vše dostatečně prokázal nyní svým laskavým dozorem lékařské činitele při vý­ konu jejich povinností napomáhal všem, kdo strádali nemocemi zvláště ranami utrženými nepřítele utkání pod Kinbumem dne října, velikému množství ulehčil poskytl úlevu, takže mohu spravedlnosti dosvědčit, jsem s jeho uměním činností plně spokojen. Samojlovič psal, lékaři stýkajíce nemocnými, jaksi nepozorovatelně dostávají mor. Měl k disposici jeden nejdokonalejších mikroskopů doby, nicméně však ještě neměl možnost nalézt morový bacil. Za jeden prostředků potírání moru považoval tento vědec desinfekci tabá­ kovým kouřem. A Samojlovič uzavírá, mor přenáší jakýmisi „neviditelnými semeny**. Vzal oděv nemocných morem, nejprve jej nakouřil pak jej oblékl. Tento prostředek ověřil sám sobě. Když lékař operuje vředy nemocných, dotýká prsty hnisu. boji proti moru po­ užili methody očkování teprve konci XIX. Samojlovič neváhal použít boji proti moru. Roku 1782 vytištění Samojlovičovy práce očkování proti moru**, jmenovala francouzská Lékařská akademie čestným členem. své zprávě Kinburnu, datované listopadu 1787 určené Poťomkinovi, píše: „ Činnost vynikající hrdinství pana kolegiálního rady doktora medicíny Samoj- loviče, osvědčené zdejších místech, nejsou Vaší Jasnosti neznámy. „Mám dokonce to,“ psal Samojlovič, „že zahraniční university, kde naši 533 . Potom jsem pozoroval střeva, žaludek, játra, plíce všechny ostatní vnitřnosti shledal jsem, nic toho není poškozeno, kromě srdce, které bylo naplněno jakousi žlutou hmotou, podobnou čerstvému husímu sádlu, tudíž docela jinou, než jakou vídáme osob zemřelých jinými nemocemi/* Samojlovič neomezil studium změny vnitřních orgánů vlivem nemoci a přistoupil mikroskopickému zkoumání „podstaty morového jedu**. A poněvadž často pokožce prstů bývají oděrky, vniká morový jed kůže. Samojlovič byl také vynikajícím vojenským lékařem. Avšak nákaza nenastala, což znamenalo, že prostředek byl správný. Samojlovič položil základy ještě jedné methodě boje strašnou nemocí — očkování