Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 536 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při svých pokusech Ivanovskij prvé pozoroval rozmnožování virusů na umělé živné půdě. Zničila dvacet milionů lidských životů, což trojnásobně převýšilo ztráty celou dobu prvé světové války. Sirovodík, kterým jsou nasyceny hlubinné vrstvy čemomořské vody, zhoubný pro všechny živé organismy. ★ ★ * Veliké zásluhy naše domácí věda výzkum nejmenších mikroorganismů — virusů. sto padesáti metrů hloubky voda bez života. Bylo nutno předpokládat, existují neznámé, zcela malé bakterie. Jak tak velké množství sirovodíku mořské vodě nahromadilo ? Na tuto otázku odpověděli ruští vědci, kteří zúčastnili Andrusovovy výpravy prozkoumání vod Černého moře. Jako smrtonosný uragan letech 1918—1920 přehnala zeměkouli zhoubná chřipka.známo, Černém moři život jen vrchních vrstvách. Ivanovskij našel míze nemocných rostlin mikroba, vyvolávajícího mosai­ kovou nemoc tabáku. Brzy byl podobný objev učiněn jiné oblasti biologie; dne 14. Tak Slavjanská jezera Donbase budou přetvořena nový zdroj sirovodíkové vody léčebným účelům. Nyní, když byly vysvětleny podmínky jejího tvoření, je možno získat takovou léčivou vodu uměle nebo urychlit pochod jejího vzniku v těch místech, kde zvolna tvoří. Tak byl objeven nový neviditelný nepřítel člověka, rostlin živočichů. Proto stejně jako Gamaleja profiltroval mízu nejjemnějšími filtry, které zadržely bakterie. Sirovodíková voda lázní Soči-Macestinského proslulá svými léčivými vlastnostmi celém světě. Avšak míza přesto zůstala nakažlivá pro zdravé rostliny. Ve světle novějších prací sovětských učenců zrnitém složení živé buňky je nutno připomenout výrok znamenitého ruského mikrobiologa Omel- 527 . Velikost bakterií byla zřejmě značně menší než póry filtru bakterie se filtrovaly zároveň mízou. Nevinné bradavičky rukou, nebezpečné neštovice smrtelná vzteklina — všechno jsou nemoci virusové. Byly pojmenovány filtrovatelnými virusy („virus“ znamená v latině jed). února 1892 se Petrohradě konalo mimořádné zasedání Ruské akademie věd, němž ruský učenec Dmitrij Josifovič Ivanovskij pronesl přednášku nemoci tabákové. Práce této expedice dokázaly, sirovodík moři vzniká životní činností mikroorganismů. základě toho dospěl názoru, „virus mosaikové nemoci tabákové schopen žít rozmnožovat umělé živné půdě“ . Avšak filtru bakterie neobjevily profiltrovaná krev podržela schopnost nakazit živočichy morem. Roku 1886 proslulý ruský mikrobiolog Gamaleja uveřejnil časopise „Ruská medicina“ výsledky svých výzkumů dobytčího moru. Chřipka rovněž nemoc virusová. Aby našel krvi velkých zvířat choroboplodné bakterie, propouštěl Gamaleja krev filtrem, který zadržuje bakterie