Na dně mnohých, teď vymizelých vodních nádrží, nalézají velmi bo-
523
.
Ve vytváření všech oborů mikrobiologické vědy měli významnou úlohu
ruští vědci. Některé bakterie, rozkláda
jíce bílkoviny, mění soli kyseliny dusité, jiné mění tyto soli ledek, j. „Jakým
způsobem umožňuje tvoření látek schopných hoření, kvašení, tlení prvků,
které nemají ani jediné takovéto vlastnosti? pro nás neproniknutelné ta
jemství. Vinogradskij svých pracích nejen objevil účast mikroorganismů
na oběhu dusíku, nýbrž ukázal také, jak bakterie, které objevil, sídlící nepatr
ných trhlinách kamenů, mohou dát popud tvoření kyseliny dusičné, která po
máhá rozrušovat horské velikány tvořit tak půdu.
Věda těchto malých bytostech velmi důležitou částí přírodovědy.
V přírodě děje nepřetržitý oběh látek.
v potravu rostlin, atomy dusíku mohou znovu začít svou pouť rostlinném
a živočišném světě."
Rovněž třeba poukázat to, většinu ilustrací pro svou knihu „Theorie
gastrey" Haeckel vypůjčil knih Kovalevského.
„Jakých prostředků používá příroda při tak úžasných přeměnách tázal
se slavný francouzský chemik Lavoisier druhé polovině XVIII.
Mikrobiologie těsně souvisí vědou lékařskou."
Toto tajemství odhalil ruský vědec Sergej Nikolajevič Vinogradskij, který
objevil úlohu mikroorganismů při koloběhu dusíku. Mezi nimi jsou nejmenší rostliny bez zeleného barviva, bakterie
a houby, nejjednodušší živočichové, nálevníci, láčkovci této říši žijí
přátelé nepřátelé člověka. století. Rostliny, živící minerálními
a plynnými látkami, vytvářejí látky organické, které slouží potravu živočichům.
Tak byly prací ruských vědců spojeny všechny články vývojového řetězu
a byla rozbita legenda božském stvoření světa.ratoře sevastopolské biologické stanici, kterou založil, dočasné laboratoře
na Princových ostrovech.
Organické látky těle živočichů stávají stále složitějšími, konečně smrti
živé bytosti organická hmota znovu přetvoří jednoduché minerální plynné
látky. Možná, tyto bakterie
v některém období života země byly těmi „robotníky", kteří naší planetě
obdělali půdu pro rostliny.
Znamenitý ruský vědec uznáván zakladatele půdní mikrobiologie.
Objevil také velikou úlohu mikroorganismů oběhu železa přírodě.
S.
Naopak bylo správnější říci, ^heorie gastruly' vzešla fakt zjiště
ných laboratořích Kovalevského bez nich nebyla mohla vzniknout. Vysvětluje četné mikrobiologické pochody, které dějí půdě.
S Í
Země, vzduch voda jsou hojně obydleny množstvím mikroskopicky malých
bytostí. Pomáhá člověku boji mnohými
nemocemi
