Obyčejným
jevem naší zemi stala kolektivní činnost učenců, zdárně pracujících společně
6
."
Carská vláda bála lidových talentů, bála odvážného svérázného národ
ního myšlení, snažila nejvíce mařit rozšiřování vědomostí mezi lidem.
Nesmrtelné dílo Lomonosovovo, který založil první ruskou universitu.
Sovětská vláda obklopila učencovu práci takovou péčí láskou, vytvořila
takové podmínky pro rozkvět vědy, jakých carském Rusku, nikde na
světě, ani dříve, ani nyní nemohlo ani snít.
Jakmile bylo jedné šestině světa zrušeno vykořisťování člověka člověkem,
to jest také vykořisťování myšlenky, stala věda prvé opravdu lidovou. Veliký vzdělavatel vyprávěl
lidu nejsložitějších otázkách nejnovějších vědeckých vymoženostech.
Skvělými vychovateli mládeže mistry zlidovění vědeckých znalostí byli
Lobačevskij, Stoletov, Sečenov, Timirjazev mnohé jiné vůdčí osobnosti ruské
vědy.
Sovětská věda spjata tvořivými svazky výrobou, pomáhá uskutečňovat
veliký plán přetváření přírody, tvoří theoretický základ pro veliké stavby stali-
novské doby, tak přispívá velikému dílu budování komunistické společnosti. umožnilo nebývalý pokrok vědecké
theorie, uskutečnilo její nejtěsnější organické spojení praxí, výrobou.nejpřirozeněji nikoli směru metafysické filosofické spekulace, nýbrž směru
přesného vědění jeho užití životě".
„Lobačevskij, Zinin, Cenkovskij, Butlerov, Pirogov, Botkin, Mendělejev,
Sečenov, Stoletov, Kovalevskij, Mečnikov," napsal Timirjazev, „to jsou ruští
lidé, kteří stejně jako umělci slova dobyli oblasti myšlení ruskému jménu trvalou
slávu hranicemi vlasti. Každá
nová vymoženost theoretického myšlení ihned proměňuje skutek, slouží
dalšímu rozvoji národního hospodářství, rozkvětu země.
Plně svobodně všechny nejlepší rysy ruské vědy mohly projevit teprve
po Říjnové revoluci, kdy naší zemi byly jednou provždy rozbity okovy, poutající
učence, kdy prvé dějinách lidstva věda opravdu stala věcí majetkem lidu."
A ještě jednu pozoruhodnou zvláštnost ruské vědy zdůrazňuje Timirjazev:
„Nikoli shromažďování nesčetných číslic povětrnostních deníků, nýbrž od
halování základních zákonů matematického myšlení, nikoli vědecké zkoumání
domácí zvířeny květeny, nýbrž odhalování základních zákonů vývoje orga
nismů, nikoli popis nerostného bohatství naší země, nýbrž odhalování základ
ních zákonů chemických jevů je, čím ruská věda hlavně prokázala svou
rovnocennost někdy svou převahu. této osvětové činnosti znovu projevil demokratismus ruské vědy, její
stálá snaha pracovat pro blaho lidu.
Lomonosov vychoval desítky vynikajících učenců.
Docela jinak chovali vzdělání národa nejlepší lidé ruské vědy. Vřelá
láska lidu vědomí povinností němu budily nich vášnivou touhu odhalit
národu všechno veliké důležité, čeho dosáhli, přinést nejširším vrstvám lidu
veliké světlo opravdového vědění.
Vznikly dosud světě nevídané vztahy důvěry vzájemné pomoci.
Sovětská věda „se neodděluje lidu, nevzdaluje lidu, nýbrž je
ochotna lidu sloužit, ochotna dávat lidu všechny vymoženosti vědy, neslouží
lidu donucení, nýbrž dobrovolně, radostí", pravil soudruh Stalin
