Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 472 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
" • Lomonosov zdůrazňuje velký vliv rozličných činitelů pochody, dějící se v zemském nitru, jako jsou tlak, teplo vzájemné chemické působení látek. Jsou součástmi všeho životního dění na zemském povrchu.“ Tato geniální slova jsou jedním pilířů nauky geologii, která studuje zemi jako složitý celek, němž všechno navzájem souvisí. vrchní vrstvu země jako kryt všech ostatních, jest vlastní zemský povrch. Potom jsme usedli tekutou smolu, prýštící stromů, která nás svou lepivostí připoutala, zajala ustavičně vytékajíc, pokryla nás uzavřela všech stran. Lomonosov dával všechny své smělé theoretické myšlenky služeb vlasti, pro rozkvět jejího průmyslu. Velký učenec řeší tajemství původu rudných žil praví, vznikají vylu­ čováním nerostů horkých roztoků. Hledali jsme sbírali vše, naší potravou; těšili jsme vespolek příjemné pohody vábeni rozličnými libými vůněmi lezli jsme létali trávě, listech stromech, neobávajíce žádného nebezpečí. Vznikají a žijí právě tak jako celá země. rudných žil jsme dostali právě tak ne­ jinak stejně jako zkamenělé ztuhlé dřevo, které tam námi vyskytuje.„Je velký čin," píše Lomónosov, „vnikat rozumem zemských hlu­ bin, kam příroda brání dosáhnout rukám zraku; myšlenkách putovat pod­ světím, úvahami pronikat úzké štěrbiny přivést sluneční světlo věci zaha­ lené věčnou nocí. Žádná vrstva, žádný plást nevznikly neexistují samy sobě. Lomonosov právem připojil své znamenité vědecké dílo zemských vrstvách" jako přílohu svému klasickému spisu „První základy hutnictví čili využití rud“, kterou napsal, jak čtenář ví, pro nejširší kruhy ruských horníků a hutníků. Pak naše místo lese zemětřesením propadlo bylo přikryto rozlitým mořem; stromy byly vyvráceny byly pokryty jílem pískem spolu smolou námi; po dlouhou dobu vnikaly nerostné „šťávy" smůly, dodaly velkou tvrdost a doslova přetvořily jantar, který nám poskytl hrobky nádhernější, než mohou mít vznešení bohatí lidé světě. Ale jak poznat složení zemského nitra? Lomonosov dává odpověď: „Začínaje toto dílo pořádku, jpovažuji za nutné krátce popsat. Velký učenec snažil, aby kromě praktických znalostí hornictví seznámil své vrstevníky také nejvyššími cíli tehdejší vědy. rozdíl mystických „theorií" západ­ ních učenců původu kamenného uhlí jantaru, břidlic nafty, hledá Lomo­ nosov vědecký výklad jejich původu. Když vyslovil svůj názor tomto předmětu, končí: kdo nepřijímá takové jasné důkazy, nechť poslechne, čem vypravuje hmyz jiní živočichové, zalití jantaru: Využívali jsme letního tepla slunečního svitu procházeli jsme se květenou, hýřící vláhou... Říká, nerosty nejsou neměnné. Poesie věda splývají harmonicky jeho díle „Úvahy původu jantaru". Neboť ten částí zemských vrstev, tím, nimi souvisí, mnoho nich přejímá navzájem jim zase dává . Hledá pří­ činy vzniku rud jiných nerostů. Lomonosov však nespokojuje jen výkladem toho, existuje. Lomonosov upozorňuje, studium chemických pochodů, dějících se 464