Miny staly součásti vojenské praxe ruské armádě zaujímaly tak vý
značné místo, již roce 1712 byly vojsku zavedeny zvláštní minové setniny.
Rusko předčilo Západ používání elektřiny vojenské technice třicet let.
1. začátku černého
prachového pruhu, ztrácejícího pod zemí, přiložili hořící svíčku.
Dodnes existuje Zilantijově hoře Kazaně Zilantovsko-Uspenský klášter. neobyčejnou přesností prokopal dlouhý tunel nejprve pod
tajnou chodbu, kterou Tataři přinášeli vodu, potom pod městské hradby.
Zvlášť zřejmě projevily přednosti ruských min době sevastopolského
tažení.
Na jeho návrh byla ženijní správě armády vytvořena zvláštní „galvanická
oddělení", která zaváděla elektřinu práce minami.
Miny často přiváděli ženisté výbuchu elektrickými roznětkami, které vy
nalezl již roce 1812 jeden nejlepších ruských elektrotechniků Šilling.
V temnotě podkopu zasvitl oheň okamžik vyletěly hradby kazaňského
hradu rachotem povětří.
V práci Šillingově úspěšně pokračoval Jakobi.
Za sedm měsíců obrany prokopalo ruské vojsko kolem sedmi kilometrů
podzemních chodeb, což bylo pětkrát více, než měl nepřítel. Podivuhodné pokusy účinky min elektrickým
zapalováním, které prováděl Krásném Sele Petrohradu letech 1832—1836,
znamenaly veliký pokrok. Ruská vojska vrhla průlomům vzala město
útokem.
Ve vojenství používání minových podkopů stalo během doby obvyklým
zjevem.
Říká se, byl tenkrát postaven počest bystrého smělého zákopníka
Zilantije.
Do tunelu byly složeny desítky sudů střelného prachu, nichž vchodu do
tunelu byl nasypán úzký pruh prachu. Celá obranná linie byla
doslova podminována.
Vynikající ženista Alexander Borisovič Melnikov, který řídil kladení min,
znamenitě zorganisoval minovou obranu Sevastopolu.
Angličané Francouzi používali sevastopolském tažení jako dříve pouze
zápalných šňůr, které často selhávaly, takže minynevybuchovaly. Sevastopolské
tažení jasně dokázalo, ruská vojska předčila armády jiných zemí používání
minové zbraně.
Za dvacet let zničení kazaňského opevnění, když Poláci obléhali Pskov,
Rusové nejednou zničili protipodkopovými chodbami podkopy polské.
V zdokonalení min Rusku měl významnou úlohu generál ruské armády
Alexander Andrejevič Šilděr.
A něco více než sto let nato, roce 1831, byla vydána vojenská příručka,
pojednávající minách, nazvaná „Instrukce vyučování zákopnických
praporů". října byly všechny práce podkopu ukončeny. Naši ženisté
417
.Pomoc poskytl muž jménem Zilantij, který navrhl vykopat podkop pod
kazaňské hradby. Nepřátelé, tomto případě Angličané, pod dojmem mimořád
ných schopností ruských ženistů, napsali tehdy listě „Times": „Není pochyb,
že palma vítězství tomto oboru vojenské činnosti náleží Rusům
