Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 318 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Když byla dokončena stavba Carskoselské dráhy, přešla vlastnictví státu. Carská vláda nechala bez povšimnutí významný výtvor ruských techniků a dala železniční dopravu pachtu cizincům. Ale pro carské Rusko bylo pořádku. vyd.“ Okouzleno úspěchy rakouského podnikatele, zavádějícího ruské půdě anglickou techniku, toto obecenstvo pravděpodobně ani nevědělo, před několika lety nikoliv anglický, nýbrž ruský strojvůdce pozdravných výkřiků prostých uralských lidí řídil první parostroje železnicích Ruska. (Pozn. Dnes nám zdá nepochopitelné výstřední, době, když fungovala tagilská železnice, postavená ruskými mistry domácího materiálu, bylo pro železniční linku hlavního města všecko, koleje, parostroje, strojvůdci, ba i kamenné uhlí přiváženo zahraničí. Zachovala nám dokonce jména prvních ruských stroj­ vůdců, vyučených Mironem Čerepanovem Prochora Ryškova Pankrata Smorodinského. Vozil vagónky rudou první cestující dělníky tagilských závodů. Roku 1835, roce, kdy byl Urale uveden chodu druhý parostroj Čerepanovových, nastoupilo pod Petrohradem 2500 nevolníků 1400 vojáků k stavbě železnice. Obratnému podnikateli, který si zajistil podporu vlivných osob, podařilo dosáhnout monopolního práva na stavbu železnice délce sedmadvaceti kilometrů mezi Petrohradem Carským Selem. tom projevila jak otrocká úcta před cizozemskou technikou, tak zločinné nedocenění schopností domá­ cích techniků možností domácí výroby. red.) 314 . Roku 1837, čtyřleté úspěšné práci tagilské železnice, konalo oficiální slavnostní otevření dráhy Carskoselské. Klademe právem otázku: proč nebylo vynálezu Čerepanovových hned dopřáno, aby Rusku rozšířil Proč teprve výstavbě Carskoselské dráhy konalo „oficiální" otevření jiných železnic zemi, vystavěných techniky ruskými ? Nebyly technické nesnáze, které stály cestě ruským vynálezcům do- 1 František rytíř Gerstner narodil Praze 1795, zemřel Filadelfii roku 1840.1 Rychle odhadl možnosti zisku účet ruského státu začal domáhat výhradního práva stavbu železnic Rusku.Urale Nižním Tagilu Parostrojní ulice. Ale zůstala legenda „cizozemci-dobrodinci, zakladateli ruské železniční dopravy . Jmenuje tak proto, více než před sto lety byla zde prázdném továrním prostranství položena první parní železnice Rusku, byly litinové „vodiče kol“ koleje, nichž jezdil „suchocestný parostroj". V době, kdy Urale jezdil kolejích ruský „suchocestný parostroj“, přijel Ruska rakouský podnikatel František Gerstner. Noviny „Severní včela“ psaly obecen­ stvu, které při této příležitosti shromáždilo: „Nejskvělejší společnost hlavních hodnostářů, vojenských občanských, osobností diplomatického sboru, množství vzácných dam nejvyšších kruhů, představitelek krásy půvabu, veliký počet dalších osob, učenců, literátů, umělců, velkoobchodníků. Gerstner vydělal stavbě slušnou částku odjel Ameriky. Rusko stalo první zemí světě, kde železnice byly nikoli soukromé, nýbrž státní