Překvapuje poměrná váha tohoto motoru. Motor výkonem osmdesáti koní
vážil pouze#240 kg, každého koně připadaly pouze tři váhy.
První benzinový motor světě uchoval dodnes.
Se stavbou vzducholodi započalo ochetské loděnici.
Také středové umístění zapalovacích komor mezi válci ležícími proti sobě
dala Německu patentovat firma Junkers teprve roce 1920.
Nejdříve začalo pracovat motoru.
Otvírání ventilů otáčení zapalovacího kontaktu obstarával zalomený hřídel j
převodem čtyř ozubených kol převodovými řetězy. Roku 1884 byl dohotoven koncem 1
téhož roku byl zkoušen.
Čtyři karburátory, nichž tvořila směs benzinových par vzduchem, i
byly spojeny čtyřmi zapalovacími skřínkami, nichž každá současně obsluho- 1
vala dva válce ležící proti sobě. zapalovací skřínce byl ventil pro přívod pali- 1
vové směsi, ventil pro vypouštění výfukových plynů otáčející elektrický 1
kontakt pro vytvoření jiskry. Tyče střídavě umístěné ojnice přenášely sílu I
společný zalomený hřídel setrvačníkem, který byl umístěn výši asi jednoho 1
metru nad válci. nyní Moskvě
ve výstavní síni Ústředního leteckého domu. postavení letadla sbíraly peníze.
O osudu řiditelné vzducholodi nadaného ruského vynálezce povíme po
drobněji kapitole „Ruské zbraně“. zřejmo, Kostovičův motor měl všechny základní prvky dnešního J
spalovacího motoru.srpnu roku 1879 Petrohradě, zasedání kroužku prvých ruských 1
nadšenců pro vzduchoplavbu, předložil ruský námořní kapitán Kostovič nákresy Ě
řiditelné vzducholodi osmdesátikoňového motoru pro tuto vzducholoď. Pracoval benzin palivovou směs 1
ve válcích zapalovala elektrická jiskra. Aby zmenšilo tření, byly válce písty vyrobeny bronzu intensivně j
mazány.
Kostovičův motor, který svým výkonem desetkrát převyšoval motor Daim-
lerův, byl také mnohem dokonaleji konstruován. Válce byly obklopeny plášti byly omývány vo- ]
dou.
V osmi horizontálně umístěných válcích pohybovaly písty poháněné 1
výbuchy benzinových par. Výkon motoru byl téměř desetkrát větší než výkon i
Daimlerova motoru, sestrojeného rok. Projekt 1
řiditelné vzducholodi vzbudil veliký zájem. Pro vzducholoď však motoru
nepoužilo, poněvadž nedostávalo peněz postavení takového velikána.
Kostovič použil soustavy elektrického zapalování, čímž též předešel němec
kého konstruktéra Benze, jemuž Západě dosud přiznává prvenství
v tomto oboru. Tento i
poměr výkonu váhy nebyl překonán celých patnáct let, roku 1910.
Motor byl úplnou technickou novinkou.
300
.
Takový motor době ještě neexistoval.
Motor byl chlazen vodou. 1
Kostovičův projekt vzbudil obecnou pozornost. Vynálezci přispěchal ]
pomoc Mendělejev.
Zkoušky Kostovičovým motorem měly dobré výsledky, což několikrát
zdůrazněno četných dokladech vynálezcových
