drahá všem lidem naší vlasti, níž prvé
ira světě práce stala svobodnou technika změnila skutečného přítele
člověka. Úmyslně však popsal „polzunovovský div“ jako dílo žalostné života
neschopné.zapomenuto? Proč tak nekriticky počal oslavovat anglický vynálezce Watt,
který postavil svůj parní stroj teprve roku 1784, dvacet let sestro
jení ruského parního stroje ?
Vinu tom měli lidé, kteří tehdejším Rusku vládli. stalo devět let tom, co
zemřel bídě ruský tvůrce parního stroje, geniální Polzunov. Daimler sestrojil 1885 petrolejový spalovací motor výkonem asi
deseti koní umístil jej kočár.
Sovětští badatelé, historikové techniky, zjistili dějinnou pravdu Polzuno-
vovi veškeré její slávě. Roku 1779 vydali neuvěřitelný rozkaz: „Ohňový stroj rozebrat, strojovnu
zbourat dříví účelně upotřebit. roku 1775 nabízela prostřednictvím
svého vyslance Anglii ještě málo známému Wattoví místo Rusku neslý
chané štědrou odměnu tisíc liber sterlingů. tehdy prý zrodil motor.
' R
Vynález spalovacího motoru zahájil novou éru rozvoji dopravy pozemní,
vodní vzdušné.
298
. Podle jeho slov Polzunov pouze „napodobil proslulý anglický stroj
se dvěma válci**, ačkoliv době skutečnosti nikde světě takových strojů
ještě nebylo.
Polzunovův stroj byl nakonec zničen zločinem ředitelů hutě, Irmana Mille-
ra.
Po celá desetiletí zamlčovali západní historikové jejich stoupenci Rusku
vedoucí úlohu ruského myšlení tomto oboru techniky. příznačné, Kateřina II.
Bádání sovětských vědců však vyvrací Daimlerovo prvenství konstrukci
motoru potvrzuje nespornou prioritu ruského inženýra, který několik let
předešel stavbu motorů zahraničí.
Polzunovova památka však nemohla být vyrvána srdcí ruských lidí. Tak tomu bylo ge
niálním vynálezem Ignatije Stěpanoviče Kostoviče, který prvý zkonstruoval
benzinový motor elektrickým zapalováním. Jistě byl udiven velikostí tohoto kolosálního
stroje.
Až nedávná mělo to, vynález německého inženýra G.
Jeho proslulost nesmrtelná.** dva byli, kdo zničili Polzunovův stroj
a zůstavili něm jen zbořeniště, pro něž udrželo lidové pojmenování „polzu-
novovské popeliště**.
Daimlera. jiného však
mohlo vládnoucích kruhů očekávat ?
Polzunovův stroj době viděl vlastní oči profesor Falk, zahraniční
učenec, který cestoval Rusku. Neznali nemilovali
svou zemi ruský lid, přejímali cizí obyčeje módy klaněli zahraniční^
„novotám**.
Ještě mnoho let jeho smrti altajští starousedlíci vyprávěli Polzuno-
vovi, člověku, který pochopil tajemství síly ohně který pokusil mocným
strojem ulehčit práci svých krajanů
