291
.
Jako druhý příklad uvádějí zpravidla vodárnu Marly, která zásobovala
vodou Seiny vodotrysky Versailles, letním sídle francouzských králů.
Že tato nevídaná novota altajského „vodního mistra" byla časem zapome
nuta, zavinilo zaostalé nevolnické zřízení, které zemi dusilo všechen pokrok.sátých let, dávno před zbudováním závodů anglického továrníka, byl provozu
závod Kozmy Frolova, němž byla zcela zmechanisována vnitrozávodní
doprava kolejnicích, jichž zde bylo použito rovněž prvé světě.
Dnes dokonce obtížné jen představit celý ten pohádkový svět strojů
obrovitých rozměrů neobyčejných tvarů, svět vybudovaný vůlí prací nada
ného Rusa rudonosných hlubinách země: ohromné komory vysoké jedenadvacet
metrů, nichž otáčejí dřevěná kolesa průměru rovnajícím výšce čtyřpatro
vého domu, daleké podzemní chodby štoly, nichž hřmění kypění
padající vody pohybují mohutná táhla páky .
Voda proudila podzemními štolami otáčela obrovitými koly, která vytaho
vala rudu povrch, vyčerpávala spodní vodu dole, jež pak spolu přitékající
vodou řeky znovu padala šestnáctimetrová kola otáčela jimi. století uvádějí zpravidla dvě, jež podle jejich mínění vyni
kají nad ostatní vodní díla. několika desetiletích pak rozšířily všech průmyslových závodů na
světě. této výše voda
vlastním velkým spádem byla rozváděna zámeckých vodotrysků. úzkých prostorách mezi mostními pilíři byla umístěna
veliká vodní kola, která uváděla činnost čerpadla, vytlačující vodu vodáren
skou věž, odkud voda rozváděla všech čtvrtí města.
Zahraniční historikové techniky přehledu největších vodních energetic
kých zařízení XVIII.
Byla vskutku velmi složitá zajímavá vodárna několika vodních kolech
průměru dvanácti metrů, která uváděla činnost soustavu asi dvou set čerpadel,
vytlačujících postupně vodu výšky sto padesáti metrů. Pouze jediný rok 1766, jak dočítáme starých
písemnostech, vytěžilo závodě přes 674 pudů stříbra přes jedenadvacet
pudů zlata.
Výzkum prostudování podzemních vodních zařízení, jež vybudoval Frolov
v zmeinogorském rudném dolu, však dokazují, vodárna Marly nemůže ani
srovnávat vskutku velikým dílem ruského mistra, který tpto dílo postavil
nikoli pro kratochvíli, nýbrž pro ulehčení lidské práce hlubinách země.
Kdo nás nebyl ohromen velikými rozměry díla, jež vybudoval veliký
ruský hydrotechnik, který nejen plně využil všeho nejlepšího, poskytovala
současná technika, nýbrž obohatil techniku novými vynálezy.
Velmi významné také to, Frolovův závod řece Korbališe pracoval
dlouho velmi úspěšně. Prvním londýnská městská vodárna, postavená
kdysi řece Temži. století zdají francouzská
zámecká vodní díla Marly dětskou hříčkou. Již těch
dávných dobách altajském rudném závodě prvé objevily vozíky, pojíždě
jící kolejnicích tak, byly taženy lany, navíjenými bubny, kterými otáčel
motor.
Ve srovnání tímto skutečným divém XVIII.
Ještě dokonalejší bylo jiné hydrotechnické dílo Frolovovo, totiž podzemní
hydraulická stanice zmeinogorského rudného dolu
