Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 284 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li obráběcí nůž nehybný, přijde nazmar polovina někdy více veškeré energie, potřebné řezání kovu, k překonání tření mezi odebíranou třískou nožem. Takové nástroje vyrobil Ignaťjev tak, složil jednotlivé ocelové plechy do potřebné vrstvy, tomu vynalezl také zvláštní způsob svařování celé plochy plechového listu. Dláta, nože, sekyry, pily, zuby rubacích strojů korečky exkavátorů, vyro­ bené podle Ignaťjevovy methody, nejenže při práci neotupují, nýbrž dokonce se stále více ostří. Ignaťjevův nůž, který tvar misky podsoustruženou hranou, uložen v ložisku. Prvenství vynálezu těchto nástrojů patří naší zemi. Tento americký badatel dokonce zavrhoval všechen vý­ znam theoňe. Ignaťjev objevil, umožněno zvláštní vrstevnatou stavbou těchto přirozených nástrojů. Dnes sovětští inženýři konstruují zavádějí výroby nástroje, které při práci samočinně ostří. Jakmile Ignaťjev rozřešil toto tajemství neměnné ostrosti zubů drápů živočichů, přišel myšlenku použít tohoto principu jako základu vytvoření nástrojů, které samy ostřily. Vynalezl ná­ stroje, které samočinně ostří. ★ ★ ¥ 281 . Nejpevnější nejtvrdší část zubu nebo drápu uprostřed. Ignaťjev důmyslně zamezil tyto ztráty, prostě odstranil tření mezi nožem třískou. Řezný úhel takového přírodního nástroje zůstává stále stejný. Sovětská vláda dala Ignaťjevovi možnost pracovat vynálezu dále. Ignaťjevův nůž, vyrobený normální rychlořezné oceli, umožňuje dosáhnout velikých řez­ ných rychlostí, dosažitelných jinak jen použitím nožů speciálních tvrdých slitin. Tříska kovu, oddělující výrobku, natáčí svým pohybem nůž. Zabýval luštěním udivujícího jevu: proč zuby šelem nehty dravců zůstá­ vají stále ostré nikdy neotupí ? Při studiu tohoto jevu vynálezce zjistil, zuby nehty živočichů ostří právě tehdy, kdy jich používá. Tříska odpadá úplně chladná. K vynálezu těchto podivuhodných nástrojů dospěl Ignaťjev, povolá­ ním biolog, velmi zajímavým způsobem. Vnější jejich vrstvy jsou nej­ měkčí, čím blíže středu, tím jsou vrstvy tvrdší. Proto čím je vrstva vzdálenější středu, tím rychleji při práci obrušuje. Zahraniční techniku také velmi předešel svými pracemi znamenitý ruský vědec, vynálezce revolucionář, Alexander Michajlovič Ignaťjev. Tření mezi třískou nožem nevzniká. Velkolepý Ignaťjevův vynález, který vznikl ještě době předrevoluční, dočkal uznání Velké říjnové revoluci. Vrstvy nástroje zhotovil ocelových plechů rozličné tvrdosti, od nejměkčích nejtvrdším, nichž byla vyrobena střední vrstva nástroje. Střední část zubu nebo drápu vyčnívá tedy vždy okolních vrstev, takže zub nebo dráp má vždy zaostřený tvar.empirických údajích. Intensivně pracuje tom, aby výrobě uplatnil též druhý skvělý Ignaťjevův vynález trubkovitý otáčející nůž