V roce 1882 byly spektrální analysou světla dvou komet skutečně objeveny
v jejich chvostech železo sodík.chvosty, skoro vůbec neodchýlené. Bredichinova vědecká domněnka pótvrdila. Bredichin tvrdil, chvosty různých tvarů navzájem liší
i svým chemickým složením: chvosty prvého typu tvoří nejlehčí hmota, chvosty
druhého typu hmota mnohem těžší chvosty typu třetího hmota nejtěžší. Bredichinova theorie pomohla vysvětlit mnoho jevů, doby
23
.
Znázornění „fontánové“ theorie vzniku chvostů komet
Ruský astronom tuto theorii hluboce podrobně propracoval, takže jeho
rukou dostala velmi podrobnou přesnou matematickou formu. Bredichinova theorie objasňuje, jak závisí
tvar chvostů komet vztahu mezi přitažlivými odpudivými silami, působícími
na kometu.
Klasifikace chvostů komet patří mezi veliké'úspěchy Bredichinovy. Při své theorii vycházel Bredichin předpo
kladu, odpudivé síly působí tím více, čím lehčí hmota, níž chvost
komety skládá.
Bredichin také první vyslovil hypothesu, některé komety obsahují sodík
a železo; všichni ostatní astronomové doby totiž tvrdili, chvostech komet
jsou obsaženy pouze uhlovodany. Čím více převládá odpudivá síla nad silou přitažlivou, tím více je
chvost komety Slunce odvrácen.
Co týče vzniku chvostů komet, stál Bredichin stanovisku „fontánové
theorie", podle níž chvosty komet tvoří hmoty, vymršťované jádrem komety,
jež rozžhaví, když přiblíží Slunci. Bredichin od
vodil řadu vzorců, podle nichž lze přesně určit pohyb částic, vymršťovaných
z jádra komety. nyní
doplněna zpřesněna, ale dosud základní klasifikací tvarů komet
