V roce 1805 uveřejnil svou theorii elektrolysy, jež právě tehdy byla objevena
a byla ještě jevem záhadným; Grottus napsal, nejdrobnější částečky každé
složené hmoty obsahují záporné kladné náboje. Iony kovů jsou vždy nabity kladně, iony kyselinových zůstatků zá
porně. Chemikové získávají kyselinu dusičnou
„spalováním" vzduchu plameni elektrického oblouku. Grottus nový pokrok nauce
o elektřině přeměňující hmotu. Dokonce projektoval zvláštní „elektroatmosférický náboj"
— vzdušný balon, jehož obal byl opatřen kovovými hroty. Vlivem elektrických sil štěpí
se tyto částečky roztoku opačně nabité částice iony, použijeme-li dnešní
terminologie.
V téže době uskutečnil ruský vědec Ch.
Vasilij Nazarovič Karazin (177S— 1842 )
Po mnoha desítiletích oživla myšlenka získávat atmosférický dusík pomocí
elektřiny byla prakticky vyřešena. Poslušný elektrických sil směřují kladné iony kathodě, záporné anodě.
174
. Myšlenka Karazinova,
využitkovat atmosférickou elektřinu, stále pokouší elektrotechniky.vzdušný kyslík dusík dávají kysličník dusnatý výchozí produkt pro
získávání kyseliny dusičné tedy ledku. snaze nalézt pro výrobu ledku ze
vzduchu mohutný levný zdroj proudu navrhl Karazin získávat elektřinu hor
ních vrstev atmosféry
