Tak nám před očima rýsuje podivuhodné elektrické veledálkové vedení
budoucnosti. Stejnosměrný proud běží pak vedením místu spotřeby, kde jsou
invertory, nichž znovu přemění proud střídavý. Elektrický oblouk může působit hmotu rozličným způ
sobem: některých případech hmotu pouze roztavuje, jiných vnáší meta
lurgického pochodu nejen teplo, nýbrž svůj elektrický účinek hmotu prou
dem rozkládá."
Použití elektrolysy Petrovova elektrického oblouku stalo později zákla
dem elektrohutnictví. století svými pokusy dokázal Vasilij Petrov příbuznost
■chemických reakcí elektrických pochodů. řetězu, jejž kdysi vytvořili naši rodáci, jsou ukovány dva nové
velmi důležité články usměrňovač začátku vedení elektrárně invertor
na konci vedení před snižovacím transformátorem spotřebičů. bratrské vzá
jemnosti budou pracovat někdejší odpůrci proud stejnosměrný střídavý. Petrov ještě jeden objev, který měl veliký význam. Mimochodem
řečeno, elektrický proud, kterého experimentátor používal, vznikl účinkem
chemických reakcí probíhajících sloupech kovových kroužků, mezi něž byly
vloženy kroužky sukna navlhčeného kyselinou.torech.
Geniální Lomonosov měl to, „bez chemie cesta poznání pravé
příčiny elektřiny uzavřena". těchto slovech obsažena důležitá myšlenka
o elektrické podstatě hmoty. Mnohé obory elektro
techniky, technika galvanických článků elektrických akumulátorů, elektro-
chemie, elektrotechnologie, zakládají využití elektrických vlastností hmoty.
E U
Atomy molekuly, celkem neutrální^ skládají, jak známo, částic elek
tricky nabitých elektronů záporným nábojem jader nábojem klad
ným.
V roce 1803 učinil V*. Tento úkaz upoutal pozornost jiného vynikajícího
172
. Petrov popsal své pokusy knize
„Sbírka nových fysikálně-chemických pokusů Vasilije Petrova", jež vyšla
v roce 1801. Elektrickým proudem rozložil vodu
na její součásti.
Vlastenecká vědecká myšlenka slaví triumfy tomto nejposlednějším
úspěchu soudobé elektroenergetiky.
Za rok Petrov zaznamenal při objevu elektrického oblouku nejen světelné
a tepelné vlastnosti oblouku, nýbrž jeho chemické účinky.
Bylo mnoho ruských badatelů, kteří přispěli vzniku vývoji těchto oborů. Elektrické vlastnosti částic atomu umožňují rozkládat hmotu elektřinou. použitím veliké
baterie pokoušel jsem se," píše Petrov, „přeměnit kysličníky kov; výsledkem
těchto pokusů bylo, kysličníky někdy plameni skutečně přeměnily kov. Byla elektrolysa —nynější základ elektrochemie. Odtud vstupuje do
transformátorů, nichž sníží napětí, pak již vede elektromotorům,
žárovkám, pecím atd.
Objevil, elektrická jiskra přivodí sloučení vzdušného kyslíku dusíku —
vznikne kysličník dusnatý. Toho povšiml sám Petrov; pravil, „tímto plamenem je
možno tavit kovy zkoumat chemismus četných hmot".
Na začátku XIX.
Ale elektřina sama může vznikat vlivem chemických reakcí
