Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
jsou nejprve filtrovány dolními propustmi, které přesně
vymezují jejich kmitočtové spektrum.
Názorný pohled možnosti multiplexního přenosu 462H462H462HObr. Takto vytvořený multiplexní signál DSB/FDM již
možné modulaci vysokofrekvenční nosnou přenášet. opačném případě není možné
se systému začlenit. uvažovaném případě modulátory realizují modulaci DSB, obecně však
lze použít jiné analogové modulace. Prvou představují čisté
protokoly CDMA (pure CDMA), které používají jedinou aktuálních modulačních metod,
druhou skupinou jsou hybridní protokoly CDMA (hybrid CDMA), využívající kombinace
modulačních metod, převzatých případně jiných protokolů. Celkový objem
informace, který musí přenést systém komunikační kanálem, znázorněn podobě hranolu,
který lze rozdělit několik částí rovinnými řezy kolmými buď ose kmitočtu, čímž vzniká
kmitočtový multiplex FDM (Freguency Division Multiplex), nebo ose času, čímž vzniká
časový multiplex TDM (Time Division Multiplex) nebo ose, označené jako způsob kódování
což vede kódovému multiplexu CDM (Code Division Multiplex).
Protokoly kódovým multiplexem CDMA (Code Division Multiple Access) svým
charakterem patří spíše protokolům deterministickým přístupem, pokud ovšem počet
současně vysílajících účastníků nepřesáhne určitý horní limit.3 znázorňuje systém FDM, kterého vchází vysílací straně nezávislých
analogových modulačních signálů. Dále vchází jednak hlavního demodulátoru, jehož výstupu objevuje
kompozitní multiplexní signál základním pásmu jednak obvodu pro synchronizaci
syntezátoru kmitočtů potřebných synchronních demodulátorech DSB přijímače.1 Kmitočtový, časový kódový multiplex
Systémy kmitočtového, časového kódového multiplexu řeší problematiku
mnohonásobného přístupu úrovni fyzické vrstvy referenčního modelu OSI (Open System
Interconnection) 461H461H461H[ jejímž úkolem zahajování, udržování závěr fyzických spojení a
spojové vrstvy, které realizuje řízení využití telekomunikačních okruhů fyzické
vrstvě, jejich synchronizace apod.2: Dělení informace pro jednotlivé způsoby multiplexování
3. Tyto protokoly lze dělit opět dvou skupin. 3. Poté jsou namodulovány pomocné subnosné vlny o
kmitočtech fm. 3. toho účastníci
zjistí, jejich pokusy spojení nebyly úspěšné pokusí určité době opakovat. Selekci
jednotlivých informačních kanálů provádějí pásmové filtry, laděné subnosné kmitočty až
.
Obr.
Opakování však neuskutečňuje fixně stanovené době, neboť bylo opět neúspěšné, ale
realizuje určitých náhodných dobách, volených pro každého obou účastníků
individuálně.1.
3.2. přijímací straně přijímaný
signál přijímači nejprve selektivně zesílen směšovači přeložen mezifrekvenčního
pásma.1 Kmitočtové multiplexní systémy FDM
463H463H463HObr.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Základnová stanice přijímá znehodnocený signál potvrzení proto nevyšle. 3
