Vliv elektromagnetického pole venkovních vedení na okolní prostředí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Hlavním cílem mojí bakalářské práce je zjištění vlivu elektromagnetického pole venkovních vedení na okolní prostředí. Jsou zde uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty elektrické intenzity a magnetické indukce. V této práci se zabývám elektromagnetickým polem pod vedením (110kV, 400kV). Teoretické výsledky byly porovnány s reálným měřením indukovaného proudu pod vedením 400kV.

Vydal: Západočeská univerzita v Plzni Autor: Josef Český

Strana 13 z 42

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato pásma měří krajního vodiče. 1. případech, nové vedení staví v trase stávajícího. Porost rostoucí těchto koridorech nesmí být vyšší než metry nad zemí. Teplota vodiče závisí více faktorech: okolní teplotě vzduchu, proudění vzduchu, zatížení vodiče apod. [2] . [2] Zákon nařizuje zřízení ochranných pásem podél vedení, šířka těchto bezpečnostních koridorů metrů pro vedení 110 kV, metrů pro vedení 220 metrů pro vedení 400 kV. Minimální vzdálenosti musí zamezit dotyku živých částí vedení dřevinami, který by mohl způsobit zkrat následný požár.4 Výstavba nového vedení Na výstavbu vedení vztahují veškerá pravidla územního stavebního řízení, tudíž i posouzení vlivu stavby životní prostředí (EIA). vedení 220 jsou metry vedení 400 tato vzdálenost ještě metr delší.Vliv elektromagnetického pole venkovních vedení okolní prostředí Josef Český 13 Pro vedení 110 používají také lana jednoduchá, nebo dvojsvazky průřezy:  185 mm2 ,  240 mm2 ,  450 mm2 ,  680 mm2 ,  2x350 mm2 ,  2x670 mm2 . Tento požadavek důležitý, protože vodiče vedení vykazují určitý průhyb, jenž závislý teplotě (při vyšší teplotě zvýší průhyb vodiče). [2] Dále závaznými normami určena minimální vzdálenost objektů vodičů pod napětím. Při projektování nového vedení snažíme najít nejlepší řešení, jak z hlediska ochrany přírody krajiny, tak hlediska technickoekonomického