Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Tato voda
neobsahuje jednotlivé částice půdy vázána absorpcí jejich povrchu.
Měrný (ale zemní) odpor zemní elektrody mění zejména podle
vlhkosti teploty půdy.
Je voda srážková nebo spodní. Úplně suchá půda obsahuje určité množství
vody, které vypudilo teprve zahřátím nad 100 °C. Záleží ovšem hladině spodní vody jejím
kolísání.
Z obr. 16, který nám znázorňuje, jak závisí měrný odpor půdy na
vlhkosti, obsahu solí půdní vláze teplotě, zřejmé (logaritmická
stupnice měrného odporu), tyto tři param etry působí měrný odpor
půdy tak značně, třeba očekávat velmi rozm anité hodnoty ěrných
odporů jejich velké změny. obou případech dosahují měrné odpory
půdy největších hodnot únoru nejmenších srpnu. 21. horkém suchém létě velkých mrazů bývá ěrný (ale
i zemní) odpor půdy největší, trvalých deštích bývá nejmenší. Vliv
náhlých ístních deštů ěrný (ale zemní) odpor půdy celkem ne
patrný. Zjištěné procentuální změny odporu
odpovídají procentuálním změnám měrného odporu půdy. Vliv počasí roční doby odpor zjišťují
stálým zkušebními elektrodam vybraných půdách oblastech. Čím hrubší jsou kapilární prostory mezi
částicemi půdy, tím více prosakující vody. Proto nemají jemné jíly
prosakující vodu, hrubé písky ají naopak nejvíce.
Na vodivost půdy nemá velký vliv. Podle
výsledků těchto měření lze posoudit vliv roční doby ěrný (ale zemní)
odpor půdy. asi 40° 50° zemní odpor klesá, potom
m půda větší odpor.
Prosakující voda není vázána kapilárách povrchovým napětím . tím více, čím více půdě
jem ných částic. Změny odporu závisí tedy teplotě stavu
půdy kolem zemní elektrody.
Kapilární voda vyplňuje vlhké půdě úzké mezery (kapiláry,
vlásečnice) mezi částicemi půdy. Průběh
zemního odporu, resp. nim vázána povrchovým napětím . Horní křivka ukazuje průběh delším suchu, dolní křivka b
průběh deštivém období.
Pokusným výsledky, které zjistil ettstein, lze měrného odporu
půdy změřeného libovolném ročním období stanovit největší hodnotu,
které ěrný odpor tom místě dosáhne během roku. m), neboť půda pod povrchem této
hloubky snadno vysuší.Hygroskopická voda. měrného odporu půdy těchto pokusů, vyjádřený
v procentech axim álních hodnot, závislosti roční době uvádí
obr. ettstein postu
poval tak, uložil vodorovně hloubky páskové zemnice sledoval
jejich zemní odpor průběhu roku. Dále ettstein
zjistil, křivka zemního (ale měrného) odporu zemnice uloženého do
64
.
Lze odstranit jen vysoušením. Největší změnu zemního odporu mívají
elektrody páskové, jež vkládají hloubky asi cm, krátké
tyčové elektrody (dlouhé max
