Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Fyzikální vlastnosti půdy závisí značné íry poměru veli
kosti zrn, kterých půda skládá.
Jeho velikost závažná pro počet zemních elektrod jejich roz
měry.
Jeden odpor krychle půdy straně ěřený protilehlých
stranách. Deštová voda rychle prosakuje půda snadno vysýchá. Kromě uvedených inerálních látek obsahuje půda horních
vrstvách (0,5 asi 1,5 humusové zbytky organických látek hojnost
bakterií. Minerální kostrou půdy nás jsou po
nejvíce křemen, křem ičitany něco síranů, fosforečnanů chloridů. Určuje nepřímo podle odporu jednoduchého zemnice buď
z proudu napětí, nebo přístrojem měření odporu. Vodičem elektrického
proudu zemi sypká půda vodou rozpuštěným solemi. Odpor půdy mění podle jejího složení. Organické látky jsou rovněž vodivé.
Jílovitá půda velkých deštích zam okřuje, dobře vodivá,
vyschne-li však, bývá tvrdá málo vodivá. Na
uložení elektrod nehodí. ěrný odpor několika set miliónů Qm. čím starší
jsou horniny, tím větší jejich odpor. 16. Půda skládající se
hlavně nerozpustného křemene křem ičitanů, avšak chudá ulhličitany,
je špatně vodivá.
a) Měrný odpor půdy její složení
Měrný odpor půdy měří nebo Qcm 100 Qcm).
Půda vzniká zvětráváním hornin.
H linitá půda udržuje vláhu, proto hodí pro uložení zemních
elektrod. Souvislé horniny jako žula, rula,
svor, pískovec, čedič znělec jsou dokonalými izolátory; čerstvá žula má
např. aproti tom vápenaté půdy jsou velmi dobře vodivé.
Poměr těchto součástí závisí složení atečné horniny.obsah vlhkosti půdě,
b) teplota,
c) obsah soli půdě. Písčitá půda rozpadává netvoří
hroudy. lavní složky
půdy (kysličník křem ičitý hlinitý) jsou velm dobré izolanty vodivost
půdy způsobena jen rozličnými solemi vlhkostí.
Závislost měrného odporu půdy těchto třech činitelích zná
zorněna obr.
60
. Tak např. Část zvětralé horniny zůstává na
původním místě, část splachuje dešti vodou při tání sněhu nižších
poloh, kde usazuje nánosech. Působením 02, obsaženého těchto půdách,
se tvoří rozpustné kyselé uhličitany, proto tyto půdy dobře hodí na
uzemnění.
Vznikají zvětráváním vápenců, dolomitů obsahují uhličitanu
vápenatého horečnatého
