Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 164 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledky měření elektronkovým voltm etrem přístrojem Geohm: Elektronkový Hloubka Měrný odpor voltm etr hranice vrstev půdy m Om 1. Při nepříznivé hloubce hranice vrstev se může stát, nam ěří již druhé vrstvy hodnota značně lišící od skutečné hodnoty. vrstva 15. vrstva 0,25 155 2. vrstva 0,25 155 2. jsou znázorněny dvě soustavy křivek, odpovídající případu dvěma vrstvam případu se třem vrstvam Byly vzájem přiřazeny tak, vždy první část křivek je obou soustav zhruba stejná.00 270 Je vidět, hloubce hodnoty naměřené přístrojem Geohm značně liší hodnot nam ěřených elektronkovým voltm etrem . vrstva 6,50 620 3.50 620 3.Geohm) ají jen omezenou pracovní hloubku. I zde vzniká hodnotě měrného odporu půdy chyba značné veli­ kosti, obzvláště spodní vrstvy. mají-li být tloušťka vrstev měrný odpor půdy zjištěny jen geoelektrickými m ěřeními, musí být křivky sním ány tak daleko, může být průběh křivek bezvadně interpretován požadované hloubky. Na stejném místě postupně sondovalo přístrojem Geohm elektronkovým voltm etrem . Jestliže např. vrstva 6. vrstva 12,50 150 Geohm loubka hranice Měrný odpor vrstev půdy m Qm 1. obr. Jsm e-li odkázáni jen interpretaci nam ěřených křivek, tj. Jsou-li přihlédnutím dříve vyjm enovaným vlivům získány nej lepší možné nam ěřené křivky, mohou vzniknout další chyby při vyhodnocování. měřením nezjistíme u křivky pro případ tří vrstev inflexní bod, lze sice poznat, následuje druhá vrstva velkým odporem, avšak pod ležící vrstva alým od- 167 . Jak jsme již konstatovali, jsou křivky zjištěné sondo­ váním jako obrazy funkce f(a) plynulé křivky, jejichž průběh závisí na tloušťce příslušných vrstev jejich měrném odporu. Aby bylo možno pojednat nam ěřených křivkách, musí tedy při ennerově uspořádání obvykle ěřit minimálně vzdálenost sond, odpovídající trojnásobku hloubky, níž pojednáváme. Tato hranice samozřejmě ovlivněna odpory vrstev přechodovým odporem. Tato skutečnost byla ověřena měřením. Jsou-li těm ito přístroji prováděna ěření přesahující jejich možnosti, může nam ěřená křivka velmi lišit skutečnosti