Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 101 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tak např. Povrchy používaných trubkových (tyčových elektrod) délky Rozměry palcích] 212 Qio2 4 Povrch [m2] 0,1 0,15 0,12 0,23 0,27 0,31 0,35 Účinný povrch pásku (účinný povrch náhradní povrch, jaký by měla elektroda válcového tvaru stejné délky stejného zemního odporu) tab. Tab.]/qí pro různé hodnoty ěrných odporů půdy. Při dostatečně malém zatížení elektrody všechno vzniklé teplo v půdě stačí odvádět, aniž přírůstek teploty překročí přípustnou hodnotu. pásek 3 mm, jehož účinný povrch 0,055 2/m, který odvádět proud 20 dobu hodiny leží půdě měrném odporu 100 Qm, musí být dlouhý nejméně 20/(14 0,055) m. Povrchy používaných trubkových (tyčových) elektrod délky jsou tab. Účinný povrch pásku Rozměry 35X 30X 4 Povrch [m2] 0,06 0,055 Na obr. Ollendorf odvodil pro tepelnou rovnováhu kulové elektrody zapuštěné hluboko zemi výraz Uz ]/2qX{ů„ —■#o) 103 . 15. 14. Tab. Tak podle grafu např. 15. vyčíslena rovnice 1,2 10-4 . U složených zemničů třeba nejprve stanovit, jaká část celkového zemního proudu určitou elektrodou prochází, podle toho počítat její zatížení oteplení., aby elektroda půdě měrném odporu 100 byla schopna bez přehřátí půdy odvádět země proud 000 dobu s, musí její povrch nejméně 1,2 10~4 000 ]/l00 2,7 2. 14