V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Závislost mezi Tm
ax kmitočtem zřejmě obsahuje přímou úměr
nost, kterou lze vyjádřit tvaru
(3.2
je zde Tmm eV°.
3.1) lze přepsat
na
(3. Tyto dávky energie
se nazývají kvanta. Empirický vzorec (3.2) Kvantum energie
kde dnes známé jako Planckova konstanta, hodnotu
h 6,63 10~34 . Pomocí této
hypotézy fotoelektrický jev snadno vysvětlit. Plaňek zjistil, kvanta spojená určitým kmitočtem světla
mají všechna stejnou energii tato energie přímo úměrná Tedy
(3.3) Tm
ílx hv0 Fotoelektrický jev
69
.1) Tm
ax h(v v0) hv0 ,
kde prahový kmitočet, pod nímž již fotoemise neobjevuje, konstanta.4). Einstein šel dále navrhl předpoklad, podle
něhož světlo nejenom vyzařuje, ale šíří jednotlivých kvantech. přece tato osvědčená teorie úplně zklamala případě foto-
elektrického jevu. roce 1905 Albert Einstein zjistil, paradox fotoelektrického
jevu lze pochopit jedině tak, vší vážností přijmeme myšlenku, kterou vyslovil
před pěti lety německý teoretický fyzik Max Plaňek.
Je důležité, hodnota h,
li 6,63 s,
je vždycky stejná, kdežto mění podle toho, jaký kov ozařujeme.3. pro relativní jas jednotlivých barev)
jako funkci teploty tělesa předpokladu, záření emitováno nespojitě malých
dávkách energie (viz podrobný rozbor odstavcích 16. Plaňek dokázal souhlase experimentem
odvodit vzorec pro spektrum tohoto záření (tj. Plaňek snažil vysvětlit vlast
nosti záření emitovaného horkými tělesy, což byl problém době pověstný svou
tvrdošíjností vůči jakémukoli řešení.2 16.2 Kvantová teorie světla
Elektromagnetická teorie světla tak dobře vysvětluje tolik různých jevů, musí být
do jisté míry správná.
I když musel Planěk předpokládat emisi elektromagnetické energie žhavým
tělesem jakoby částech, nepochyboval tom, tato energie šíří prostorem
spojitě jako elektromagnetické vlny
