V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Dirac dále předpokládal, „moře“
elektronů zápornou energií není přímo pozorovatelné.
+ ktron~
- £
O br.
Jelikož díra vlastně reprezentuje nepřítomnost částice zápornou hmotou kine
tickou energií, chová se, jako byla částicí kladnou hmotou kinetickou energií. Kladné
elektrony obvykle nazývají pozitrony. Elektron opustivší moře elek
tronů zápornou energií zanechává sebou „díru“, která zajímavé vlastnosti.1 reace anihilace páru podle
Diracovy teorie.
I když Diracovy předpoklady neměly žádné zřejmé vady, byl jeho pojem děr
v nekonečném moři elektronů zápornou energií příliš cizí zvláštní, než aby
byl své době přijat. roce 1932 však byly kladné elektrony skutečně zjištěny prou
du kosmického záření zemského povrchu, čímž hypotéza děr plně ověřila.
Nadto díra reaguje elektrické magnetické pole přesně, jako měla kladný
náboj, stejně jako díra elektronové struktuře krystalu. Díra tak všechny charak
teristické vlastnosti obyčejného elektronu jen tím rozdílem, její náboj +e. Vylučovací princip pak zabraňuje elektronům kladnou energií
v přechodech těchto záporných stavů.
Ke vzniku (kreaci) pozitronu zapotřebí energie minimálně 2m0c2 (1,02 MeV),
neboť tato energie nutná přenesení elektronu stavu energií —m0c2 stavu
588
. 25.
Tento proces schematicky znázorněn obr.1.
Zatímco elektrony kladnou energií nemohou přeskočit záporných energe
tických stavů, protože jsou všechny tyto stavy obsazené, může obrácený proces
nastat. 25. Získá-li elektron zápornou celkovou energií nějakým způsobem dostatek
energie, může přejít stavu kladnou celkovou energií stát pozorovatelným.Elementární iástice
mít všechny elektrony vesmíru nakonec energii —co! Poněvadž neexistoval
důkaz, všechny elektrony skutečně podléhaly tomuto podivuhodnému osudu,
navrhl Dirac myšlenku, podle níž jsou normálně všechny elektronové stavy zápor
nou energií obsazeny
