V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
sudosudých jádrech všechny protony neutrony
měly párovat tak, aby dvojicích navzájem vyrušily své spinové orbitální mo
menty hybnosti. Obě tyto
předpovědi potvrzuje experiment. Ale všechny možné hladiny nižší energií jsou již zaplněny, takže takový
převod energie může nastat jen cenu porušení vylučovacího principu. Stabilita, kterou očekáváme jako důsledek zaplněných podslupek,
se potvrzuje skutečností, známo 160 stabilních sudosudých nuklidů, oproti jen
čtyřem stabilním licholichým nuklidům 1H2, 3Li6, SB10 14. Při
srážce předává energie jednoho nukleonu druhému nukleonu, který zanechává
první nukleon stavu nižší energií sám bude stavu vyšší energií než před
srážkou.
Kapkový slupkový model dokáže každý svým způsobem vysvětlit mnohé
z toho, víme vlastnostech jádra.
V základním stavu jádra zaplňují neutrony protony možné energetické hladiny
v pořadí rostoucí energie tak, aby splňovaly Pauliho princip (viz obr.22. Vylučovací princip tak podstatě znemožňuje
srážky mezi nukleony takto stěsnaném jádře, což opravňuje přiblížení nezávislých
částic pro jadernou strukturu. Výsledný kolektivní model počítá
s možností kmitání rotace jádra jako celku.6
počet neutronů protonů („sudosudé“ jádro).
Dalším kladem slupkového modelu jeho schopnost předpovídat celkové
momenty hybnosti jader. jiném krajním případě obsahuje
jádro lichým počtem neutronů protonů („licholiché“ jádro) nezaplněné podhladiny
protonů neutronů.
535
. Bližší pohled ukazuje, nejde žádný rozpor. Nedávno byly učiněny pokusy vypracování
teorie, která konzistentním způsobem kombinovala nejlepší prvky obou modelů,
a tomto úsilí bylo dosaženo jistého úspěchu. sudolichých (sudé liché lichosudých (liché Z,
sudé jádrech měl poločíselný spin jednoho nukleonu „navíc“ kombinovat
s celočíselným momentem hybnosti zbytku jádra poločíselný celkový moment
hybnosti; licholichá jádra mají vždy jeden neutron jeden proton „navíc“, jejichž
poločíselné spiny měly dávat celočíselný celkový moment hybnosti.3). Situace komplikovaná nesférickým
tvarem jader výjimkou sudosudých jader) odstředivou deformací rotujícího jádra;
podrobná teorie souladu vzájemnou vzdáleností excitovaných jaderných
hladin, získanou spekter záření gama jinými způsoby. Taková
srážka samozřejmě možná pro dva nukleony téhož druhu, které pouze navzájem
vymění své energie, ale sotva nějaký význam, protože systém zůstává přesně ve
stejném stavu, jako byl počátku. Sudosudá jádra tak měla mít nulový moment hybnosti, což je
v souladu pozorováním.
Jsou-li však nukleony jádru tak blízko sebe interagují-li tak silně, lze
jádro považovat analogii kapky kapaliny, jak možno tyto nukleony uvažovat
jako částice pohybující navzájem nezávisle společném silovém poli, jak požaduje
slupkový model? Zdálo se, obě hlediska jsou navzájem neslučitelná, protože
nukleon pohybující jádře kapkového modelu bezpochyby musí prodělávat časté
srážky ostatními nukleony. 21
