Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 505 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
10“ 0,23 .tom ové jádro Přes zjevnou přitažlivost hypotézy jaderných elektronech však proti ní existuje mnoho silných argumentů: 1. Jádra mají průměr jen 10~14 Uvěznění elektronu do tak malé oblasti podle principu neurčitosti vyžaduje neurčitost jeho hybnosti p Sí 1,1 10-20 m/s, jak jsme vypočítali odst. 3. Tato předpověď nesplňuje. Je tedy těžké nahlédnout, proč orbitální elektrony atomu interagují jeho jádrem jen elektrostaticky, když mohou protony interagovat dostatečně silně, aby tvořily jádra. 4. Přítomnost protonů takovými kinetickými energiemi jádru zcela přijatelná. Dostaneme T (1»1 1Q~20 m/s) = 2m 1,67 kg = 3,6. Hybnost elektronu musí být přinejmenším tak velká jako minimální hodnota Kinetická energie elektronu odpovídající hybnosti 1,1 10-20 m/s eV. Můžeme poznamenat, při aplikaci protony uvnitř jádra dává princip neurčitosti zcela jiný výsledek. 2. Interakce elektronů jádry. závislosti orien­ taci částic tedy jaderný spin měl být —f, nebo Avšak pozorovaný spin deuteronu což nelze nijak srovnat hypotézou jaderných elektronů. Protony elektrony jsou Fermiho částice spinem tj. Pozorování ukázalo, síly působící mezi jadernými částicemi vedou vazebným energiím řádově jednu částici.) Avšak elektrony vysílané při rozpadu beta mají energie jen nebo eV, tj. s momentem hybností \h. znamená: jak může polovina elektronů atomu uniknout silné vazbě, jaké podléhá druhá polovina elektronů? Dále při rozptylu rychlých elektronů na jádrech tyto elektrony chovají, jako působily výhradně elektrostatické 508 . (Toto číslo lze dostat též vý­ počtem nejnižší energetické hladiny elektronu krabici rozměry jádra; poněvadž je m0c2, musí být výpočet proveden relativisticky. Avšak pozorované magnetické momenty jader jsou srovnatelné momentem protonu, nikoli elektronu, což nepochopitelné případě, elektrony jsou složkou jádra. řád menší než energie, které by byly musely mít uvnitř jádra, kdyby tam měly existovat. Skutečnost, deuteron (jádro izotopu vodíku) atomové číslo hmotové číslo bychom interpretovali jako důsledek přítomnosti dvou protonů jednoho elektronu. Magnetický moment.7. Spin jádra. Proton magnetický moment jen asi 0,15% magne­ tického momentu elektronu, takže magnetický moment jader měl být stejné řádové velikosti jako moment elektronu, jestliže jádro obsahuje elektrony. protonu hybností 1,1 10~20 m/s m0c2 a jeho kinetickou energii lze počítat klasicky. 4. Tak jádra sudým celkovým počtem protonů elektronů by měla mít celočíselné spiny, kdežto jádra lichým celkovým počtem protonů a elektronů poločíselné spiny. Rozměry jádra