Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 438 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
441 . Tak poloměr atomu 1,86 kdežto poloměr iontu jen 0,95 méně než poloměr 1,1 atomu Ne, jehož elektronová struktura stejná jako a+. Tyto poloměry liší poloměrů odpovídajících neutrál­ ních atomů, často dost značně.18. Odstranění jednoho nebo více elektronů při vzniku kladného iontu vede zmenšení rozměrů atomu, poněvadž zbylé elektrony jsou těsněji vázané, kdyby odstranily všechny elektrony jeho okrajové vnější slupky, měl výsledný iont menší rozměry než atom intertního plynu předchozí periodě. Podobným způsobem dají určovat poloměry iontů základě údajů ionto­ vých krystalech (tab.3 atomových rozměrů rostoucím jaderným nábojem, který přitahuje vnější, valenční elektrony blíže jádru.3). konci každé periody nastává malé zvětšení rozměrů v důsledku vzájemného odpuzování vnějších elektronů. Struktura iontového krystalu obecně určována požadavkem, aby každý iont dotýkal (obrazně řečeno) možná největšího počtu iontů opačné polarity, což a o O br. teré prvky mají dva polom ěry odpovídající dvěm různým krystalovým strukturám . Tak poloměr atomu 1,27 kdežto poloměr iontu 1,84 Tyto rozdíly jsou zvlášť vý­ razné uhlíku, kde jsou poloměry atomů, resp. 18. 18.11 tom ové polom ěry prvků. druhé straně záporný iont přebytek elektronů, které jsou důsledku toho slaběji vázané a dávají iontový poloměr větší, než poloměr neutrálního atomu. iontů C4+ C4~ řadě 0,72 Á, 0,15 2,60 Á