V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
nerostu forsteritu
(Mg2Si04) jsou čtyřstěny Si04 spojeny ionty Mg2+ tvoří iontový krystal střídavě
rozloženými ionty Si04- Mg2+. kysličníku křemičitém (Si02) přísluší každý
atom dvěma sousedním čtyřstěnům, tak celý soubor drží pohromadě vazbami
Si—O následkem toho celkem tvrdý. Základní strukturní jednotkou silikátů čtyřstěn Si04 (obr. epřerušované čáry představují vazby Si— .12), jehož poměrně silné vazby jsou částečně kovalentní částečně iontové.
lonty navrchu boku řetězce ohou řit iontové vazby kovovými ionty, vojrozm ěrné
znázornění řetězce.13 Jednoduchý řetězec čtyřstěnů Každá stru jednotka vzorec 3]2 .
atom kyslíku takovém čtyřstěnu nese efektivní záporný náboj může tvořit vazbu
buď kovovým atomem, nebo jiným atomem křemíku.
425
. Každý
• Si
(b)
O 17.
Mnoho různých křemičitých (silikátových) struktur zahrnuje takové známé
příklady navzájem slabě vázaných jednorozměrných dvourozměrných krystalů,
jako asbest slída.7
uhlík, když uhlíkových zrnech, nichž skládají, někdy objevují stopy gra
fitové struktury.
17. Kysličník křemičitý vyskytuje dvou
formách —jako krystalický, jehož struktuře projevuje dalekodosahové uspořá
dání, sklovitý (nebo tavený) křemen, sklo, jež stejné krátkodosahové uspořádání
jako krystalický křemen, ale bez pevných, periodicky opakujících základních
struktur.17
