V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Všechny
kovalentní krystaly jsou tvrdé (diamant nejtvrdší známá látka SiC průmyslové
brusivo karborundum), mají vysoký bod tání jsou nerozpustné všech běžných
kapalinách, což jsou vlastnosti odrážející pevnost kovalentních vazeb. Jiná elegantní metoda
srovnávání dielektrické konstanty krystalu měřené při nízkých kmitočtech jeho
414
.4 etraedrická stru diam antu. oordinační číslo Model krystalu diam antu
v reálném ěřítku. stejné řádové velikosti jako
u iontových krystalů. Pro kovalentní
krystaly jsou typické kohezní energie eV/atom, tj. Avšak koordinační číslo které třeba diamantová struktura, slučitelné
s výhradně kovalentním charakterem. Dalším vodítkem koordinační
číslo krystalu, což počet nejbližších sousedů každé základní částice krystalu.
O 17.1) prvkem VI.
nebo VII. grupy periodické soustavy (tab.
Jedna nich zahrnuje mapování hustoty elektronů uvnitř krystalu pomocí velmi
přesné techniky rentgenových paprsků: případě lehkých atomů jako LiF lze
ověřit přítomnost samostatných kladných záporných iontů. grupy vykazuje pevné fázi iontové vazby.
Existují také více méně přímé metody zkoumání povahy vazeb krystalu. Stejně jako molekul není ovšem vždycky
možné klasifikovat daný krystal jako úplně iontový nebo kovalentní: AgCl stejnou
strukturou jakou NaCl CuCl strukturou, která blízká diamantové struk
tuře, oba mají vazby smíšeného, přechodného typu podobně jako spousta jiných
pevných látek. Obecně
sloučenina prvku nebo II.Vazba pevných látkách
čtyřmi atomy druhého typu téže tetraedrické struktuře jako diamantu.
Velké koordinační číslo ukazuje iontový krystal, protože těžké představit, jak
by atom mohl tvořit čistě kovalentní vazby šesti (jako plošně centrované kubické
struktuře typu NaCl) nebo osmi (jako prosté kubické struktuře typu CsCl) jinými
atomy.
Existuje několik způsobů jak stanovit, zda jsou vazby daném nekovovém,
nemolekulárním krystalu převážně iontového nebo kovalentního charakteru. 10
