V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
pro vibrace, jež vedou oscilujícím dipólovým momentům rovnoběžným osou
symetrie) jsou ±1, takže tato spektra připomínají
spektra odpovídající kolmým kmitům lineární molekuly. Nejjednodušší víceatomové molekuly jsou lineární pro
v platí různá výběrová pravidla tak, aby oscilující dipólové momenty byly rovno
běžné kolmé ose molekuly. Například jsou asymetrické podélné kmity
ekvivalentní oscilujícímu dipólu rovnoběžnému osou, kdežto příčné kmity jsou
ekvivalentní oscilujícímu dipólu kolmému ose.8 Elektronová spektra
Rotační vibrační energie molekuly jsou spojeny pohybem jejích atomových jader,
protože jádra obsahují prakticky veškerou hmotu molekuly. Také elektrony molekuly
352
. Nekonstantní vzdálenost sousedních
č spektrech víceatomových molekul důsledkem těchto posunutí energetických
hladin.. (Při symetrických podélných kmi
tech zůstává dipólový moment nulový.
14.
Jak očekávat, existují vibračně rotačních spekter víceatomových mole
kul ještě další komplikace.kdežto druhém stavu je
Molekulová spektra
ř ¿(0,8 1,2) 1,00 ,
1 1,12 2
r2 0,82 1,22/Á 2
Jako výsledek zahrnuje realističtější aproximaci člen úměrný 1),
jehož účinkem snižuje energie každého stavu. Výběrová pravidla pro kol
mé kmity jsou ±1, ±1; následkem posledního těchto
pravidel může mít nyní větev čáry obě strany zde mnoho skupin čar
větví tak těsně sebe, mohou být navzájem nerozlišitelné.) Výběrová pravidla pro rovnoběžné
kmity jsou (nebo ±1, ±2, ,. Nyní zde tedy bude čára při v0, která nazývá větev Větev Q
je velmi intenzívní, protože mohou přispívat všechny obsazené hladiny po
čátečních stavech souboru molekul přechodem kdežto ostatní čáry mohou
vznikat při přechodech jen jedné hladiny J.., má-li význam anharmoničnost)
a +1, stejně jako dvouatomových molekul, které jsou vlastně lineárními
molekulami, jejichž kmity jsou vždy rovnoběžné osou molekuly.
Molekuly tvaru symetrického vlčka mají též dvojí výběrová pravidla pro
vibračně rotační přechody. Výběrová pravidla platná pro rovnoběžné kmity (tj. Vibračně rotační
spektra víceatomových lineárních molekul, zahrnující takové rovnoběžné kmity, se
proto podobají analogickým spektrům dvouatomových molekul jen tím rozdílem,
že mnohem větší momenty setrvačnosti zde vedou menší vzdálenosti sousedních
čar větvích Výběrová pravidla pro kolmé kmity jsou 1
a což značí, vibrační přechody mohou nastat bez současného rotač
ního přechodu
