V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
tedy
(12.
Co stane, když elektrostatická síla působící mezi ionty Cl- přitáhne
oba ionty sobě, řekněme (pro konkrétnost) Energie, která přitom uvolní,
je rovna potenciální energii systému nábojů —e, vzdálených navzájem .
Podle Pauliho vylučovacího principu nemohou být jednom atomovém systému dva
elektrony stejném kvantovém stavu.
< oo------*
• «-----4Á ----- *
Přeneseme-li elektron atomu nekonečně vzdálenému atomu přiblí-
ží-li potom vzniklé ionty sobě, pak při celém procesu uvolní energie
3.1
2
.
< oo------»
• <
— -----*
■
Molekula NaCl, vytvářená elektrostatickým přitahováním iontů Cl“ zcela
zřejmě stabilní, protože rozdělení takové molekuly atomy nutno
vynaložit práci.
Schematicky můžeme psát
(12. Jak jsme již
v této kapitole uvedli, existuje druhý jev, který ještě účinněji drží ionty sebe.
Dva ionty samozřejmě sobě nepřiblíží natolik, aby jejich elektronové
struktury navzájem prolínaly.
Konečným výsledkem dvou popsaných procesů součet vztahů (12.
Tato energie je
y IQ9N m2/C2 (1,6 10~I9C)2 _
4t
c
e
0j
R '10 m
= 10~19J eV.
(12.6 1,5 2,1 eV.
Energie potřebná vytvoření iontů Cl" atomů tedy jen
1. jasné, kdyby takovému promísení elektrono
vých struktur došlo, nebyla již kladně nabitá jádra iontů sebe zcela odstíněna
svými elektrony prostě naviájem elektrostaticky odpuzovala.26) Cl- Cl“ 3,6 . Kdyby elektronové struktury iontů a+
299
.27) Cl“ Cl“ 2,1 .5 eV.23) (12.24) 3,6 eV.24)
(12.6
Dostane-li tento elektron atomu Cl, atom pohltí, aby doplnil svou vnější
elektronovou podslupku, tím něho stane iont Cl” Poněvadž elektronová
afinita chloru 3,6 eV, což znamená, této práce zapotřebí vysvobození nad
bytečného elektronu iontu Cl- uvolňuje při vzniku Cl- energie 3,6 eV.25) 1,5 Cl"
