V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
avšak argon 18)
má slupce jen elektronů, takže jsou uzavřené jen podslupky 3p.7 Pořadí kvantových stavů atom (není patřičném ěřítku). Všechny lantha-
nidy mají stejnou konfiguraci 5s2 5p6 6s2, ale neúplné podslupky 4/.Mnohaelektronové atomy
význačnou podobu chemických vlastnostech lanthanidů aktinidů.
Dále inertním plynem krypton 36) zde podobně vyskytuje neúplná
vnější slupka jen zaplněnými podslupkami 4p. Helium
(Z neon 10) obsahují uzavřenou slupku resp. Přibývání
elektronů této podslupce nemá prakticky žádný vliv chemické vlastnosti
lanthanidových prvků, které jsou určovány vnějšími elektrony.
Tyto nepravidelnosti vazebných energií atomových elektronů rovněž způ
sobují, některé těžší inertní plyny nemají zcela zaplněné vnější slupky. kryptonem následuje
rubidium 37), které přeskakuje podslupky elektron 5s. Podobně všechny
aktinidy mají konfiguraci 6s2 6pe 7s2 liší jen počtem svých elektronů 6d. Důvodem,
proč dále nezaplňuje podslupka 3d, prostě vyšší vazebná energie elektronů 4s
než (jak víme) elektronů 3d, tak draslíku vápníku zaplňuje dříve podslupka
4s.
Ačkoli jsme nastínili původ jen několika málo chemických fyzikálních vlast
ností prvků základě jejich elektronových konfigurací, lze podobným způsobem
kvantitativně zdůvodnit daleko více. Poněvadž podslupka zaplňuje následujících těžších přechodových prvků,
zůstávají zde jeden nebo dva vnější elektrony 4s, jež umožňují chemickou aktivitu.
f d
f
d
d
P
s
d
P
P
s
P
s
n 7
O br.
252
. Stejný obraz se
opakuje posledního inertního plynu (radonu). 10. Další
inertní plyn xenon 54), který zaplněné podslupky 4d, 5p, ale vedle
podslupek /je nyní prázdná dokonce vnitřní podslupka 4/
